Dne 2. března roku 1807 president Thomas Jefferson podepsal zákon, jímž Spojené státy uzavřely své přístavy obchodníkům s otroky. Dne 25. března téhož roku britský parlament jednostranně vyhlásil zrušení tohoto odporného obchodu na všech světových mořích a zároveň přislíbil aktivní účast britské flotily při uvádění zákazu v platnost. Samotná instituce otroctví ovšem zrušena nebyla a její definitivní vykořenění v prostoru euroatlantické civilizace trvalo ještě řadu desetiletí. Mimo to stály v pozadí zcela jiné zájmy než soucit s utrpením milionů černých Afričanů, kteří od šestnáctého století zásobovali evropský trh cukrem, tabákem, kávou, bavlnou a kakaem, vypěstovaným na amerických plantážích, především snaha nahradit americké suroviny levnějšími (neboť monopolními právy nezatíženými) dovozy z jižní Asie. Navzdory těmto výhradám však události roku 1807 zůstávají přelomovým momentem a jejich dvousté výročí bude po právu připomenuto monumentálními oslavami — které samozřejmě, jak bývá při podobných příležitostech zvykem, poslouží i ke zviditelnění konkrétních institucí, zájmových sdružení a jednotlivců. Americké i britské univerzity a muzea pořádají specializované výstavy (jejich přehled na www.wilberforcecentral.org/wfc/Museums/index.htm) i veřejné přednášky a konference na téma minulosti a přítomnosti otroctví; budou se konat nespočetné průvody a slavnostní bohoslužby. Dne 23. února vstupuje do amerických a britských kin hraný film Amazing Grace, věnovaný postavě vůdce abolicionistů Williamu Wilberforceovi (na stránkách www.amazing gracemovie.com najdete, mimo jiné, historii nejznámějšího spirituálu všech dob, který dal filmu jméno). Televizní kanál BBC uvede sérii dokumentárních filmů na stejné téma (bbc.co.uk, thebetterhour.com), připravuje se vydání speciální série poštovních známek (royalmailgroup.com). Snad alespoň některé z těchto akcí nejen vyzdvihnou zásluhy britských a amerických bojovníků za rovnost všech lidí, ale také skutečnost, že jejich ideály dodnes nebyly naplněny.
Neválka nebo nemír? Římský občan pobýval buď "doma", nebo "v poli". Buď byl ve válce, nebo ne. Teoretikové věc formulovali jasně a nedvojznačně: buď je válka, nebo mír. Thomas Hobbes říká v Leviathanu
Neválka nebo nemír? Římský občan pobýval buď "doma", nebo "v poli". Buď byl ve válce, nebo ne. Teoretikové věc formulovali jasně a nedvojznačně: buď je válka, nebo mír. Thomas Hobbes říká v Leviathanu