Česká historiografie je na životopisy poměrně chudá; některé historické školy, včetně marxistické, nepřisuzují osobnostem výraznou roli, a tak neberou životopisy na zřetel. Z důvodu nedostatku biografií či žabomyších válek místních historiků je těžké vytvořit koncepční rámec, do kterého by se daly osudy jedinců zasadit. Jak plynulý přísun biografických děl, tak spory o jejich funkci proto mohou být jen vítány. Mimo informací a zábavy, které životopisné práce poskytují, dokáží také přispět k polidštění politické kultury i vědecké historiografie. Přinejmenším připomenou čtenářům křehkost lidských osudů, dočasnost či zrádnost politické moci nebo náhodné zákruty minulosti, které vedou k nepředvídatelné budoucnosti.
...
Karolinum, Praha 2006, 632 s., 480 Kč