http://homepage.mac.com/cparada/GML/
Předtím než se zjevil nikoliv však jako deus ex machina otec historie Hérodotos, byla veškera minulost, současnost i budoucnost balena do nábožensky laděných a alegoricky filtrovaných vyprávění, mýtů. Tento typ myšlení se nevytratil dodnes, a máme-li být upřímní, je kvůli masově sdělovacím prostředkům (lichotivě nazývanými média) dokonce na vzestupu. Za nejbarvitější, nejmonumentálnější, nejinspirativnější, nejprople- tenější a nejpolidštěnější bývají pokládány mýty řecké, což je tak trochu dílo europocentrismu. Skutečnost je ovšem taková, že o košatém řeckém pantheonu se s rozkoší rozepisoval téměř každý, kdo udržel stylos neboli pero v ruce, a hodně z toho se nám dochovalo. Více než dobře jsou zpracovány řecké mýty na anglicky psaném portálu Greek Mythology Link (Carlos Parada), kde zaujme především pečlivě vybraný obrazový doprovod dokládající vliv antických mýtů na výtvarné projevy všech dob. Ocenění zaslouží i přehledy spletitých božských rodokmenů a kvalitní mapky.
http://www.theoi.com/
Stejné téma, avšak jinak a s bohatými úryvky z pramenů zpracovává taktéž anglicky psaný "přehled" The Theoi Project: Guide to Greek Mythology (Aaron Atsma). I zde autor řeší potíž s tradičním anglickým přepisem řeckých jmen, který přebírá latinizované tvary, takže např. z Dia se stává Jupiter, z Héfaista Volcanos atp. Snaží se je zpětně grécizovat a přikládá (stejně jako Parada) původní podobu v alfabetě. Správný přepis řeckých jmen do latinky působí čím dál častěji obtíže i v češtině, nejasnosti však naráz osvětlí online dostupný Wörterbuch der griechischen Eigennamen (www. catharina.cz/bearbeitetBenseler.do) — předpokladem je však elementární znalost řečtiny.