Dějiny a současnost

Dlouho očekávané číslo časopisu Soudobé dějiny vyšlo s delší časovou prodlevou, takže v červnu tohoto roku se ke čtenářům dostal spíše objemný sborník, dvojčíslo z konce roku 2005. Hlavní téma Komplex odsunu (Vysídlení Němců a české pohraničí po roce 1945) je bezpochyby důležitým příspěvkem k vyrovnání se s touto chmurnou stránkou našich dějin. Autoři se dotýkají řady bolestných skutečností od etnických čistek, dosídlování pohraničí, činnosti lidových soudů v roce 1948 či životního prostředí a jeho devastace jako důsledku komunismu a změny etnické struktury severočeského pohraničí. (lic)

O tom, že práce v muzeu nemusí být žádné oprašování prachu na vitrínách, ale někdy napínavá a dobrodružná téměř až detektivní práce se čtenáři dočetli v článku Magazínu Hospodářských novin Víkend 29/2006 "Hledač otisků lidských duší — Pátrání po ztracených obrazech" o "pracovní náplni" Lubomíra Sršně z oddělení starších českých dějin Národního muzea v Praze. Ztracené nebo i zapomenuté obrazy velikánů české historie (Dobrovský, Bolzano, Sidonie Nádherná) se tak opět vrátili, či doufejme, že vrátí, na oči veřejnosti. (ivc)

Souvislosti 2/2006 zaměřily svou pozornost ve svém tématickém bloku na Wales, Cornwall a Bretaň. Pod shrnujícím názvem Velká Malá Británie se soustředí v duchu svého podtitulu na literaturu i kulturu těchto oblastí, ale také na stýkání se, mnohdy víc než ostýchavé, s českými zeměmi a českým kulturním prostředím. Za pozornost stojí rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Kolárem o starší české literatuře, Václavu Černém, celoživotním podvodnictví, latinském Dalimilovi a rabelaisovském Hrabalovi. A to pod "povzbudivým" názvem "Kdo přijde později, ten má vždycky pravdu". (ivc)

Nové číslo časopisu Listy 4/2006 přináší mimo jiné skvělý text Pavla Urbáška o tzv. "ultras", skupině ultraradikální levice, jejíž členové, převážně "soudruzi staršího věku" v letech 1968—1970 snili o malé a elitní komunistické straně gottwaldovského střihu. Své sny však záhy začaly proměňovat v činy: po srpnové okupaci došlo k založení Levé fronty, která chtěla být "elitním útvarem a pancéřovou divizí marxismu-leninismu". Pro tyto ultralevicové sektáře však nenašlo stranické vedení dostatečné pochopení, zakázalo publikovat její materiály a doporučilo sloučení se Socialitickou akademií. Vedle Urbáškova článku v nových Listech čtenáři naleznou také podrobnou recenzi Milana Znoje na knihu Václava Havla Prosím stručně, či příspěvek Karla Hrubého o Karlu Kosíkovi, který by se letos v červnu dožil osmdesáti let. (eb)