Ano, čtete dobře, dějiny lze psát nejen o minulosti, ale — jak o tom svědčí řada knih — také o budoucnosti. A nejde přitom pouze o utopii či fantazii — science fiction, i když publikace tohoto typu stále převažují, jde o díla seriózních vědeckých badatelů, kteří se na základě dnešních vědeckých poznatků a jejich dalšího rozvoje zamýšlejí nad budoucností. Takovou knihou je např. práce francouzského filosofa a matematika Pierra Rousseaua Historie de l'Avenir (Dějiny budoucnosti). (...) Nad budoucností nepříliš vzdálenou se z jiného, především z národohospodářského hlediska, z hlediska soutěžení dvou systémů, zamýšlí profesor Fritz Baade, ředitel Výzkumného ústavu pro hospodářské otázky rozvojových zemí v Bonnu. Jeho zatím nejúspěšnější práce Wettlauf zum Jahre 2000, která se dočkala již několikerého vydání byla nyní u nás přeložena a vydána Nakladatelstvím politické literatury. (...)
F. Baade vychází ve své knize z rozboru populační otázky a zamýšlí se nad vývojem zalidnění světa. Na základě četných statistik a grafů ukazuje světový populační vývojový trend. Zkoumá "populační zákon průmyslového věku" a jeho příčiny. Dochází k závěru, že kolem roku 2000 dosáhne počet obyvatel naší země více jak 6 miliard lidí. A odtud mu pak vyvstane celá řada otázek. Bude schopna naše planeta uživit tak velké množství lidí? Jak vypadá současná výroba potravin, jsou ještě vůbec nějaké rezervy? Odpovědi Baadeho, který se tímto problémem zabývá skoro celý svůj život, jsou zasvěcené. (...)
V jeho rozboru je pro kapitalistické země mnoho nepříjemných konstatování. Baade také hned v úvodu své knihy upozorňuje západní čtenáře, že se ve své knize dotkne různých hořkých faktů. Nejtrpčí z nich je pro kapitalistický svět ta skutečnost, že těžiště světa, nejen pokud jde o počet obyvatel, ale i pokud jde o hospodářský potenciál, se přesune k východnímu světu. Pracovní síly komunistického bloku budou mít dostatek požadované energie, pokud jde o naftu, zemní plyn, uhlí, ocel a jiné zdroje. Z této skutečnosti může vzniknout, píše Baade, u kapitalistických zemí komplex méněcennosti. Vždyť kapitalistické státy tvořily dosud průmyslové středisko světa. Patřila jim převážná část továren, dopravních prostředků atd. Musí se smířit s tím, že roku 2000 tomu tak již nebude.
Dějiny a současnost č. 5/1966, s. 46—47