Filmový festival Febiofest, který v posledním březnovém týdnu proběhl v Praze, nabídl v předpremiéře česko-německý film A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu (Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern, 2005). Film vznikl na podkladě posledních tří dopisů Boženy Němcové adresovaných Vojtovi Náprstkovi, přátelům a dětem, které napsala těsně před svou smrtí, v nichž se snažila stručně shrnout svůj život a osvětlit příčiny svých uměleckých potíží. Ačkoli režisérka Dagmar Knöpfel chtěla Němcovou — dle vlastních slov — odmytizovat a podívat se na ni jako na obyčejnou ženu své doby, která měla ztížené možnosti uplatnění, žádná demytizace se bohužel nekonala. Objevily se pouze zajímavé náznaky cest, kudy by se film mohl vydat. Naproti tomu se režisérce podařilo vytvořit značně povrchní film s nevýraznými hereckými výkony (s čestnou výjimkou hlavní představitelky Corinny Harfouch) a s řadou frází a ahistorických klišé typu: "dnes mezi nás zavítala největší spisovatelka českého národního obrození!" Škoda, že se režisérka spíše nepokusila zamyslet nad tím, co pro Němcovou bylo důležitější, zda žít na patřičné úrovni obklopená svými obdivovateli, nebo dokázat, že je skutečně dobrou spisovatelkou, a ne pouze marketingovým produktem národního obrození. Úporná snaha o nový pohled na českou spisovatelku nakonec film uvrhla do mýtu nového: Němcovou bojující vystřídala Němcová trpitelka, která se pod tvrdou kuratelou nelítostného Josefa Němce (v nepříliš přesvědčivém podání Bolka Polívky) stává obětí domácího násilí. V českých kinech se film objeví počátkem léta. Více informací rovněž na www.movienetfilm.de/stern. (keb)