Americký vojenský analytik Norman Friedman je autorem nebo spoluautorem více než dvou desítek knih, ve kterých se zabýval především americkým námořnictvem a jeho využitím ve válce — včetně té hypotetické, nukleární. Za určitý vrchol jeho dosavadní tvorby je možné považovat knihu The Fifty-Year War: Conflict and Strategy in the Cold War (Padesátiletá válka: konflikt a strategie ve studené válce), za niž obdržel cenu nejlepší anglicky psané knihy s vojenskou tematikou roku 2000. Žhavá novinka z loňského roku, kniha Studená válka, je zřejmě jakousi zpopularizovanou verzí pro mladší a méně náročné čtenáře.
Kniha má mimo předmluvu 29 dvoustránkových tematických kapitol, v nichž se Friedman věnuje nejvýznamnějším událostem a jevům čtyřicetiletého konfliktu zvaného studená válka. Od pozvolného spouštění "železné opony" přes období krizí i uvolněných vztahů až po rozpad Sovětského svazu. U některých témat se projevuje poněkud jednostranný pohled konzervativního Američana, který se navíc při popisu událostí ve střední a východní Evropě často dopouští omylů a podává zavádějící informace.
Text u většiny témat rozhodně není vyčerpávající. Důraz je naopak kladen na velké množství obrazového materiálu: 4—7 známých i neznámých fotografií v každé kapitole, dále mapy, medailonky osobností, nápaditě stylizované do podoby osobního spisu s fotografií.
Nedílnou součástí publikace jsou také faksimile dobových písemností nebo jejich vybraných částí, vložené přímo u jednotlivých kapitol. Umožňují čtenáři, aby si skutečně na vlastní kůži mohl vyzkoušet pocity obyčejného člověka vystaveného vlivům propagandy jednoho či druhého tábora, anebo naopak úlohu státníka supervelmoci, který se nad zakreslenými pozicemi nepřátelských raket rozhoduje, jestli zahájí otevřenou válku — možná poslední válku lidských dějin vůbec. Slovo "experience" není v anglickém názvu knihy pro nic za nic a také reklamní slogan muzeum v knize rozhodně nepřehání.
Vzhledem k tomu, že publikace byla primárně určena západnímu (americkému) čtenáři, jsou preferovány anglicky psané dokumenty, které zahrnují jak propagandistické brožurky, tak i přísně tajnou korespondenci. Dokumenty v jiných jazycích (s výjimkou němčiny) jsou převážně jednoduché produkty propagandy (letáky, plakáty).
Zážitek z faksimilí však komplikuje jejich překlad, a to už svým umístěním. Vyskytuje se přímo v dané kapitole (většinou však jen formou stručného regestu), jindy na konci knihy a někdy také v samostatně vloženém sešitku. Skutečně byl takový problém soustředit překlady všech dokumentů na jedno místo, nejlépe do onoho sešitku, který je stále po ruce?
Kvalita vlastního překladu je největší slabinou knihy. Mám dokonce podezření, že mnohé zmíněné faktografické chyby jsou dodatečným "výtvorem" překladatele. Téměř určitě mu jdou na vrub některé nelogické věty. Vysloveně špatný je překlad dokumentů. Většina nesmyslů vznikla proto, že si překladatel z možných významů vybral takový, který se logicky vůbec nehodí do kontextu. V některých případech překladatel nepřekládal, ale vyloženě hádal, leckdy změnil význam celých vět a občas se mu z překladu i celá věta vytratila. Určitým paradoxem je, že početné odborné výrazy vojenské terminologie jsou přeloženy správně, zato však překladateli činí nepochopitelné potíže slova manhole (průlez) nebo Grenzübergang (hraniční přechod). Obdobná situace je u anglických zkratek. Čtenář se rád poučí o názvech mezikontinentálních raket, ale jistě by také rád věděl, že ROK je Jižní Korea a PAVN je Vietnamská lidová armáda. Tento paradox je nejspíš důsledkem pozitivního vlivu odborného recenzenta, který se však soustředil pouze na odbornou vojenskou terminologii, neboť u ostatního textu potíže nepředpokládal. Na druhou stranu ale zaráží, že jak recenzent, tak i odpovědný redaktor ponechali bez povšimnutí autorova chybná tvrzení, že československá vláda Národní fronty vznikla v roce 1946, zjevně přemrštěný počet obětí maďarského povstání i další chyby v datech i faktech. Není pochopitelně úkolem vydavatele napravovat autorovy chyby, ale bylo by korektní k nim alespoň učinit poznámky.
Výpravná a na pohled přitažlivá kniha je tak uvedenými nedostatky do značné míry znehodnocena. Vzhledem k tomu, že vydavatel na poslední stránce slibuje neúmyslné chyby či vynechané informace v dalším vydání opravit, doporučil bych čtenářům raději počkat na opravené vydání.
Přeložil David Krásenský, CP Books, Brno 2005, 64 s., 990 Kč