Pokud nepočítáme starší, byť v poslední době opakovaně vydávané dílo Vojtěcha Zamarovského, respektive mnohem širší Ilustrovanou encyklopedii starého Egypta (Miroslav Verner, Ladislav Bareš, Břetislav Vachala), představuje kniha mladého religionisty a egyptologa Jiřího Janáka vlastně první česky psanou původní práci, která se formou slovníku snaží zachytit a českému čtenáři zpřístupnit alespoň část z takřka nepřeberného množství bohů a démonů, v něž věřili a jimž se klaněli staří Egypťané.
V krátkém, ale výstižném úvodu autor předkládá formou krátkých samostatných kapitolek základní informace o staroegyptském pojetí božství, jako jsou obecný pojem bůh (egyptsky necer), charakteristika božstev, dimenze božského bytí, otázky původu a zániku bohů a jejich systemizace. Zčásti přitom vychází z vlastního bádání, ale také ze základní práce významného německého egyptologa Jana Assmanna Egypt. Theologie a zbožnost rané civilizace (česky 2002), která nedopatřením vypadla z výběru použité literatury.
Jádrem knihy je vlastní slovník egyptských bohů, který zahrnuje přibližně 220 abecedně řazených položek. Nejde přitom jen o bohy ve vlastním smyslu slova, ale i o zbožněné lidské bytosti, zbožštělé náboženské pojmy nebo termíny vyjadřující staroegyptské představy o formách lidské a boží existence. Jednotlivá hesla mají samozřejmě různou délku, což víceméně odpovídá významu daného božstva či pojmu ve staroegyptském náboženském myšlení. S výjimkou nejkratších jsou hesla členěna jednotným způsobem. Po stručné charakteristice rysů a funkcí daného božstva následuje jejich zasazení do panteonu (včetně navazujících mytologických příběhů a témat) a přehled jejich nejčastějších ikonografi ckých podob. Obrazový doprovod tvoří téměř 130 perokreseb, obvykle velmi dobře čitelných, a tedy mnohem ilustrativnějších, než by například byly fotografie. V rámci abecedního řazení jsou uvedeny i četné odkazy, které uvádějí buď různé v češtině užívané varianty jmen jednotlivých božstev či pojmů, nebo jejich řecké podoby.
Jako u všech podobných prací je výběr jednotlivých hesel samozřejmě do určité míry subjektivní a odpovídá autorovu naturelu a zaměření jeho vlastní badatelské činnosti. Vynikajícím způsobem jsou tak například zpracována hesla ach, ba a ka, kterým autor ostatně věnoval i několik odborných studií. Zajímavý je i poměrně detailní přehled o různých formách jednoho z hlavních staroegyptských božstev Hora. Na druhé straně zřejmě nedopatřením vypadlo souborné heslo "Synové Horovi", týkající se významných záhrobních božstev ochranného charakteru, na něž jsou uvedeny četné odkazy jak pod jmény těchto čtyř božstev, tak i v dalším textu.
V samostatném exkurzu v závěru knihy autor stručně přibližuje základní soubory staroegyptských náboženských textů, od Textů Pyramid z konce 3. tisíciletí př. n. l. až po Doklady pro dýchání ze samého závěru egyptské civilizace. Kniha je doplněna stručným přehledem dějinných událostí, užitečným slovníčkem pojmů (který však nemůže nahradit rejstřík) a krátkým výběrem z použité literatury. Ten by kromě zmiňované Assmannovy práce bylo možné doplnit ještě přinejmenším některými původními českými nebo překladovými knihami. Odkaz by si ale možná zasloužily i některé časopisecké překlady staroegyptských náboženských textů z pera Břetislava Vachaly. Je ovšem zřejmé, že autor byl limitován rozsahem knihy. Drobné doplňky se mohou týkat i jednotlivých hesel. Bůh Andžtej mohl být zobrazován s nožem v ruce, jako např. v Iufaově hrobce v Abúsíru, která velmi pravděpodobně pochází z 26. dynastie (viz heslo "Tutu"). Bůh Dedun je doložen i v podobě hada se sokolí hlavou (s. 50), bohyně Tait v podobě ženy s pruhy látky přes ruce je doložena zřejmě už na konci 26. dynastie (s. 172). Usir je v zádušních formulích doložen až od 5. dynastie (s. 181). Kniha mrtvých je doložena i na dřevěných deskách (s. 200), které byly nalezeny v Iufaově hrobce v Abúsíru. Z této hrobky pochází i nejmladší zatím známý doklad textu označovaného jako Kniha dne (s. 208). Na některých místech pak neodpovídá pořadí hesel české abecedě (s. 136 a 170).
Jako celek představuje kniha Jiřího Janáka navzdory některým drobnostem dobrou a velmi potřebnou příručku pro všechny, kteří se chtějí blíže seznámit se složitým egyptským panteonem a jeho prostřednictvím nahlédnout do tří tisíc let vývoje staroegyptských náboženských představ. Nepřináší samozřejmě celkový přehled o staroegyptském náboženství, na který si budeme muset ještě počkat, ale to ani nebylo záměrem autora.
Libri, Praha 2005, 220 s., 295 Kč