Na konci roku 2005 vyšel třetí svazek relativně mladé koedice, práce historičky Jany Malínské. Otazník v titulu je namístě, protože vzhledem k obsahu i členění knihy je mnohem výstižnější a přesnější její podtitul. Ostatně již v úvodu sama autorka naznačuje, že jejím cílem bylo ukázat složitost problematiky školství v širších souvislostech snah žen získat rovnoprávnost ve společnosti.
První kapitola s názvem "Demokratické a nedemokratické názory na vzdělávání žen" je členěna tematicky do tří podkapitol. V první se autorka zaměřila na rozbor osvícenských idejí, které vnímá jako jednoznačně progresivní v procesu dívčího vzdělávání. Nebylo by ovšem na škodu upřesnit a sjednotit terminologii. V textu jsou zaměňovány pojmy emancipace, feminismus a ženská otázka, přičemž zejména označení feminismus je pro činnost žen doby předbřeznové značně nadnesené. Několikrát je v textu zmíněn Český výrobní spolek a s ním spojený vznik první dívčí průmyslové školy. Můžeme jen spekulovat, nemá-li autorka na mysli průmyslovou školu při Spolku svaté Ludmily, založenou roku 1866, v tom případě je ovšem nepřesně uvedený název spolku a rok jeho vzniku. Polemické je rovněž tvrzení, že Karolině Světlé se při její literární a veřejné práci dostávalo pochopení jejího muže, neboť dochovaná korespondence často dosvědčuje pravý opak.
Další část je věnována konzervativním postojům vůči vzdělání žen, které jsou podle autorky patrné zejména v období po vídeňském kongresu a spojené s působením katolické církve. Autorka nastiňuje vývoj katolické církve od samého počátku křesťanství, názory církevních představitelů na roli ženy ve společnosti, připomínány jsou podobné postoje filosofů. Z českých zastánců konzervativních náhledů na ženu je zmíněn F. L. Rieger.
V poslední části kapitoly se autorka zabývá liberalismem, spojuje ho s aktivizací měšťanstva a vzdělanců, reformními snahami "zdola", objasňuje jeho filosofická a ekonomická východiska, nicméně jen málo se přitom dozvíme o jeho vztahu k ženskému hnutí. Poněkud nelogicky se znovu setkáme s Riegrovým jménem, tentokrát je však řazen nikoli ke stoupencům konzervativismu, nýbrž liberalismu. Kladné hodnocení si zasluhuje část, v níž autorka zahajuje odpověď na otázku položenou v názvu knihy. Připomíná první ženy ochotné věnovat se politice, porovnává ženské občanské a sociálnědemokratické hnutí, nastiňuje teoretická východiska feminismu v podání stoupenců sociálnědemokratických názorů (August Bebel).
Druhá kapitola knihy nese název "Masarykova kritika dobových nedemokratických názorů na postavení ženy v rodině a společnosti". V porovnání s první přináší zájemcům o danou problematiku mnohem víc — ať už prostých informací, nebo námětů k zamyšlení a porovnávání. Teprve v poslední kapitole — "Exkurz: Vzdělané ženy v profesi a politickém životě" — se čtenář dozví o cestě žen za volebním právem a o jejich uplatnění v politice. Zde je také vysvětlen název knihy (Masarykův výrok uvedený roku 1900 v časopise Ženský obzor). Do této kapitoly je navíc zařazena pasáž popisující vstup prvních žen na akademickou půdu a složitosti spjaté s uplatněním prvních vysokoškolaček v profesích, které vystudovaly. Úsilí žen o podíl na politickém dění je pak zhuštěno do relativně krátkého faktografi ckého přehledu událostí z let 1905—1912.
Ke struktuře knihy ještě doplňme, že je vybavena poznámkovým aparátem, jmenným rejstříkem, obrazovými a textovými přílohami a soupisem domácí i zahraniční literatury. Z pramenů jednoznačně vycházejí jako dominantní dobová periodika a publikované výroční zprávy dívčích škol. Díky takto zvolené pramenné základně může recenzovaná kniha doplnit práce k tzv. dějinám žen z posledních let, které jsou obsahově blízké, ale čerpají především z pramenů osobní provenience. Přínosem knihy je detailní analýza dobového tisku, které předcházela pečlivá heuristická práce. V kontextu prací zabývajících se ženskou otázkou je průkopnická rovněž část věnovaná Masarykově roli při prosazování požadavků žen na vyšší vzdělání.
Knižní prvotina Jany Malínské je i přes zmíněné výhrady dílem, které lze s čistým svědomím doporučit všem zájemcům o problematiku dívčího školství.
Libri/Slon, Praha 2005, 173 s., 250 Kč