V regionu Šumavy a Českého lesa, oblasti staletého soužití Čechů, Němců a Židů, se před druhou světovou válkou nacházelo více než šedesát synagog a židovských modliteben. Osud většiny z nich byl velice podobný. Buď byly zbořeny nacisty, či jim zkázu přineslo podobně netolerantní a glajchšaltizující komunistické prostředí, z některých se rovněž staly obytné domy (Merklín, Pocinovice) či byty (Stod, Staňkov), požární zbrojnice (Velhartice), dům dětí a mládeže (Stříbro), skladiště (Bezdružice, Vlčí), obecní úřad (Dlažov). Zkrátka se změnily k nepoznání. Jistou výjimkou byla synagoga v Hartmanicích (postavena okolo 1880). Nikoliv však svým osudem do roku 1989 (truhlářská dílna, sklad pneumatik), tehdy stačilo jen málo a také tato stavba byla zbourána. Synagoga byla nejprve navrácena Židovské náboženské obci v Plzni, která ale neměla na potřebnou rekonstrukci dostatek peněz, a tak budovu nabídla k prodeji. Majitelé se několikrát změnili. Zásadní zvrat v jejím osudu znamenal až rok 2002, kdy vzniklo Občanské sdružení Památník Hartmanice, jež také synagogu odkoupilo.
Toto sdružení si za svůj cíl vytklo budovu synagogy zachránit, obnovit její původní stavební stav a vytvořit v ní památník připomínající česko-německo-židovské soužití. Vše ale muselo jít pěkně popořádku. Díky sponzorům a soukromým dárcům sdružení získalo peníze na zahájení rekonstrukce. Jak ale synagoga vypadala? Chyběly totiž původní stavební plány (byly nalezeny až mnohem později), proto se sdružení nejprve obrátilo na veřejnost s prosbou, zda by pomohla "odhalit" její původní vzhled. Na počátku rekonstrukce totiž byla k dispozici pouze jediná nekvalitní fotografie z válečného období, kdy už však budova byla zčásti zdevastovaná.
Na počátku roku 2003 nejprve dokonala zkázu střechy vichřice, poté proběhl stavebně historický průzkum stavby (J. Anderle, P. Bašta, A. Pařík) a byl vypracován projekt rekonstrukce. Synagoga získala zpět svůj štít, z dřevomorkou napadeného krovu se zachraňovalo co nejvíce původních trámů. Došlo i na postupnou přípravu oprav a krášlení interiéru, který se vlastně nedochoval. Místní truhlář začal pracovat na kopii původních dveří a okenních rámů. V následujícím roce se synagoga začala sobě podobat čím dál více. Byla položena nová střešní krytina ze štípaného šindele a položena podlaha.
Významné body v životě občanského sdružení se odehrály v roce 2005. V červenci byly totiž překvapivě ve Státním okresním archivu v Klatovech objeveny stavební plány synagogy a svá tajemství vydal i jeruzalémský památník Jad vašem. Z Izraele si tak členové sdružení přivezli poznatky z korespondence čítající na 130 stran a pocházející z počátku druhé světové války. V dopisech se dověděli mnohé o zabavování majetku jak hartmanické synagogy, tak židovské obce nacisty. Veřejnost by měla být podrobněji s obsahem těchto unikátních dokumentů seznámena v rámci expozice Památníku Hartmanice, který by měl být otevřen v průběhu května.
Program letošního Roku židovské kultury tak bude více než obohacen o společenské dění v malé šumavské vísce. Stálá expozice hartmanického památníku nebude akcentovat jen složitý osud synagogy, ale v centru pozornosti stanou především lidé a jejich život v náručí Šumavy, z níž byli vytrženi selháními vyvolanými nenávistí, xenofobií a netolerancí. Předzvěstí kulturního roku bylo i natáčení dalšího dílu z cyklu Radovana Lipuse a Davida Vávry, tentokrát pod názvem Šumná Šumava, v únoru 2006. Místní autentická postava Simon Bloch, majitel továrny na staniol (v podání M. Klímy právě z Občanského sdružení Památník Hartmanice), se před synagogou s architektem loučí slovy
„Já pro vás mám svícen mnohoramenný.
Ať připomíná vám, kolik nás žije na zemi...“
Občanskému sdružení Památník Hartmanice, které si chvályhodně hýčká i svou vlastní prezentaci (mimo jiné získalo mimořádné uznání soutěže Média na pomoc památkám), se podařil velký kus práce, kterou spolufinancovaly soukromé osoby, firmy (například T-Mobile), ale i státní pokladna (Státní fond kultury), Česko-německý fond budoucnosti či Nadační fond Most naděje. Kéž by takové štěstí mělo více synagog, kostelů, kapliček, minaretů, mešit...