Dějiny a současnost

Napíšeme-li, že Miloš Sládek patří k našim nejfundovanějším editorům a znalcům českojazyčné prózy 17. a 18. století, bude to beze vší diskuse pravda. Abychom však pravdu vyčerpali až ke dnu, musíme napsat ještě víc: v literárněhistorickém podoboru zaobírajícím se barokním kazatelstvím tu kromě něho nemáme nikoho tak rozsáhle obeznámeného s mnohdy jen torzálně dochovanou pramennou základnou. Zároveň téměř nikoho, kdo tak pevně věří, že tři stovky let staré promluvy jsou ...

Za knížkou stojí osobní zkušenost: roku 1987 přijel Padraic Kenney na stipendium do Vratislavi a o rok později se v Polsku oženil. Patřil tak k nemnoha Američanům, kteří zblízka sledovali poslední léta a měsíce komunismu ve střední Evropě. Jak sám zdůrazňuje v úvodu, do událostí nijak nezasahoval a opozičním akcím se spíše vyhýbal. Sbíral materiál k disertační práci o prvních letech poválečného Polska. Obhájil ji v roce 1992 a tiskem ...

Jako první ze známé trojice Slavata — Martinic — Fabricius se moderní kritické monografie nakonec dočkal ten nejméně významný z nich. Není vcelku divu. Přestože množství pramenů, které se Janu Kiliánovi podařilo projít, je i tak obdivuhodné, zásadní význam pro rekonstrukci životního příběhu defenestrovaného sekretáře má pohříchu jen málo z nich. Dodejme ještě, že přípravu knihy autor doprovodil několika dílčími studiemi a zorganizováním konference "Věnná města za třicetileté války a jejich poválečná ...

Ačkoliv má u nás amerikanistika bohatou tradici, původní historické studie z amerických dějin jsou u nás stále spíše výjimkou. O to méně prací se zabývá problematikou 19. století a klíčovou událostí, která určila ráz Spojených států amerických — občanskou válkou let 1861—1865. Recenzovaná publikace je přetištěnou diplomovou prací mladého historika vojenství, kterou autor obhájil v roce 2004 na Katedře historie FF Univerzity Palackého v Olomouci a která byla v témž ...

Česká historická věda po pádu komunistického režimu poněkud zanevřela na výzkum východní Evropy včetně Ruska. Přenechala tak prostor překladům prací západní provenience, jež se často obracejí ke čtenáři s odlišnou dějinnou zkušeností a jiným znalostním základem. Pokud jde o studie z dějin ruského středověku, je situace ještě horší. V porovnání s množstvím vydávaných titulů z jiných zemí, které mapují zmíněnou epochu do udivujících detailů, zaráží absence knih s touto tematikou ...