Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Blízko Little Big Hornu

Aktuální číslo

Padraic KENNEY: Karneval revoluce

Padraic KENNEY: Karneval revoluce

Střední Evropa 1989
Tomáš ZAHRADNÍČEK

Za knížkou stojí osobní zkušenost: roku 1987 přijel Padraic Kenney na stipendium do Vratislavi a o rok později se v Polsku oženil. Patřil tak k nemnoha Američanům, kteří zblízka sledovali poslední léta a měsíce komunismu ve střední Evropě. Jak sám zdůrazňuje v úvodu, do událostí nijak nezasahoval a opozičním akcím se spíše vyhýbal. Sbíral materiál k disertační práci o prvních letech poválečného Polska. Obhájil ji v roce 1992 a tiskem vydal o pět let později: Rebuilding Poland: Workers and Communists, 1945—1950 (New York 1997). Mezitím sledoval první pokusy o popis pádu komunismu ve střední Evropě. Došel k závěru, že se to, co o revolucích roku 1989 čtu, nevyrovná tomu, co jsem viděl, cítil, zakusil. Již jako učitel historie na Coloradské univerzitě vzal své zážitky za východisko ke studii o konci osmdesátých let v Polsku a dalších státech regionu. Vyšla v roce 2002 pod názvem A Carnival of Revolution, loni se po zásluze dočkala překladů do polštiny a češtiny.

Zkušenost vratislavského stipendisty zahrnovala události, které se do velkých dějin zatím nedostaly v přiměřené míře, především vliv nových, mladých hnutí a opozičních spolků na atmosféru v zemi a ve studentské mládeži zvláště. V posledních letech před rokem 1989 se v Polsku i v dalších státech regionu objevila celá řada nebývalých aktivit. Některé vycházely od mladé generace spjaté s tradiční opozicí, další z osmělujících se poboček oficiálních organizací, zejména mládežnických, ekologických a uměleckých. Nejstarší a nejslavnější z nich je vratislavská Pomarańczowa Alternatywa, pohybující se na hranici happeningu, studentské recese a politické demonstrace, jejíž historie tvoří kostru Kenneyho výkladu.

Knížka je důležitá zvoleným tématem. Podrobněji se zastavuje u posledních let před revolučním rokem 1989 a zkoumá je jako téma o sobě, ne jako pouhý předvečer revoluce. Připomíná dvě důležité věci. Předně nástup mladé generace, která nebyla spjatá s érou Solidarity let 1980—1981, a už vůbec ne s pražským jarem 1968, jejíž zájmy, aktivity i styl podstatně ovlivnily dobu. A také rostoucí ochotu lidí angažovat se při nesouhlasu s konkrétními plány vlády, jako bylo dunajské vodní dílo Gabčíkovo-Nygymáros nebo velkokapacitní silnice v pražské Stromovce.

Název Karneval revoluce je odvozen od hlavní teze knihy, podle níž ve druhé polovině osmdesátých let stále více lidí získávalo zkušenosti s novými formami odporu vůči moci, s pokojnými demonstracemi, pouličními happeningy, peticemi, využíváním legálních organizačních struktur a tiskovin. Lidé vycházeli se svými názory ze soukromí a východoevropské režimy postupně přestávaly panovat nad veřejným prostorem, což bylo předzvěstí jejich pádu.

Autor musel své "středoevropské" téma nějak prostorově vymezit. Je sympatické, že do něho vedle Polska, Československa a Maďarska zahrnul také západní Ukrajinu a Slovinsko, jenže výklad událostí ve Lvově a Lublani bez celostátního, tedy sovětského a jugoslávského rámce poněkud kulhá. Přeceňovat vliv Gorbačova je možná chyba, ještě horší však je jeho nedocenění. Když je řeč o "karnevalu revoluce", musí se chtě nechtě mluvit také o moskevském Arbatu, který byl je-

  • 46 -

den čas nejsvobodnější ulicí v celém sovětském bloku.

Vztah "staré" a "nové" opozice v českých i polských poměrech by si zasloužil pečlivější výklad. Nositelé jmen-symbolů jako Havel nebo Kuroń často udělali nejlépe, když se od nových aktivit drželi stranou, což by se slušelo dodat k výtkám někdejších "mladých", že stará opozice jen mudrovala a k ničemu se neměla.

Největší slabinou knihy je fakt, že v poněkud bezradné závěrečné a zobecňující pasáži autor význam svého tématu zbytečně nadsazuje. Nástup nových, mladých hnutí a jejich nápaditý boj o veřejný prostor je sice téma podstatné, ale sotva klíčové pro rok 1989. Dobrých stránek však má knížka víc. Otevírá opomíjené téma a přináší k němu spoustu dokumentace vytěžené z desítek rozhovorů s pamětníky. Je čtivá, plná inspirativních postřehů a v celku nesmírně zajímavá i užitečná pro každého zájemce o konec komunismu ve střední Evropě. V českém prostředí připomíná úkol popsat dění ve společnosti let 1986—1989, kdy starý systém přestával fungovat, ale revoluce ještě nezačala.

Přeložila Petruška Šustrová, BB/art, Praha 2005, 390 s., 240 Kč

Kontakt

Dějiny a současnost

Náprstkova 272/10
110 00 Praha 1

Kontakty

E-mail
das@nln.cz

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz