Války se rozlišují na spravedlivé a nespravedlivé. Spravedlivé jsou ty, jimiž se státy, národy, národnostní skupiny nebo společenské třídy brání státnímu, národnostnímu nebo třídnímu zotročení. V případě, že úkolem války je mj. i likvidace národnostního útlaku či jeho hrozby, je spravedlivá válka ze strany porobeného či porobou ohroženého národa současně i válkou národně osvobozeneckou. Pod pojmem nespravedlivé války se rozumí taková válka, kterou vedou vládnoucí kruhy určité země za účelem zotročování jiné země.
Války se dále rozlišují na války revoluční a kontrarevoluční. Revoluční válkou je taková válka, jejímž obsahem je boj za uhájení, vydobytí či rozvinutí progresivního společenskoekonomického řádu. Každá válka, která nesleduje pokrokové cíle či je namířena proti pokrokovému řádu, je válkou kontrarevoluční, reakční.
Dále je možno dělit války na světové a na války lokální, které jsou v současné době jedním z prostředků imperialistické politiky balancování na pokraji války. Se změnou politické situace, v níž se války odehrávají, mohou se charakter a cíle válek podstatně měnit. Jsou známy případy, kdy v důsledku změny situace (nového poměru sil) se nespravedlivé války změnily ve války spravedlivé a obráceně. Mohou existovat i takové případy, kdy války jednoho typu, dejme tomu války národně osvobozenecké, spravedlivé, provází rysy opačného charakteru a naopak.
Dějiny a současnost č. 2/1966, s. 1—2