Pro památkovou péči i pro dějiny umění je terénní výzkum nenahraditelným zdrojem poznání. Mimořádný význam přitom mají velké soupisové práce. Důležité jsou i publikace systematicky mapující nějaký užší tematický celek. Zvláštním typem tohoto druhu uměnovědné literatury jsou korpusy, práce, které obsahují zevrubnou dokumentaci a výklad každého díla a jsou doprovázeny podrobným svodem dosavadních poznatků doplněných novým bádáním.
V současné době se na půdě Ústavu dějin umění AV ČR začíná připravovat korpus barokní nástěnné malby na území České republiky. Inspirací je obdobný projekt, který naplňuje univerzita v Mnichově. Výsledkem je několikasvazkový katalog barokní nástěnné malby v Bavorsku a výhledově se počítá se zpracováním barokní nástěnné malby v dalších částech Německa.
I když by se mohlo zdát, že se jedná o poměrně jednoduchý záměr, opak je pravdou. Každé takovéto souhrnné dílo podložené průzkumem v terénu a bádáním v písemných pramenech vyžaduje práci desítek odborníků po mnoho let. Připomeňme si pro představu, že Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém vycházel po jednotlivých politických okresech více než čtyřicet let a zdaleka nebyl dokončen nebo že první díl Uměleckých památek Čech vyšel knižně již v roce 1977. Ani tento projekt není v Praze a na Moravě dosud hotov.
Probíhající první etapa zahrnuje přípravu. Je podpořena grantem Grantové agentury ČR poskytnutým na léta 2005—2007, řešitelem je Martin Mádl s kolektivem. Příprava totiž mimo jiné znamená dát dohromady tým spolupracovníků po celé republice. Snahou je zapojit každého, kdo se monumentální barokní malbě věnuje. Mezi spolupracovníky tak potkáme významné odborníky, ale i řadu mladých nadějných badatelů. Způsob práce a její nároky se ověřují na pražských památkách a na vybraných objektech v regionech. Pozornost se věnuje i teoretické přípravě. Na přelomu září a října minulého roku se například uskutečnila v Praze a Brně konference Barokní nástěnná malba ve střední Evropě, které se vedle domácích účastnila i řada zahraničních odborníků. Přípravné práce budou završeny publikací, pracovně nazvanou Úvod do studia barokní nástěnné malby. Teprve potom začne soustavná soupisová práce. Vydání prvního dílu se předpokládá někdy ve druhém desetiletí 21. století.
K čemu je takový korpus dobrý? Baroko je období, ve kterém České země vystoupaly k uměleckému Olympu. Poznání jednoho z vrcholů našich kulturních dějin je ale stále velmi nedokonalé. Zpracování nástěnné malby je proto splátkou, kterou odkazu našich předků dlužíme. Podrobná dokumentace usnadní studium, má ale i další význam. Mnoho nástěnných maleb je ohroženo zánikem. Podrobná dokumentace je tedy možností zanechat o dílech, která naše společnost nedokáže ochránit, co nejdokonalejší informace. Zpracování soupisu přinese mnoho nových poznatků, vychová zkušené odborníky a stane se základnou, ze které bude těžit další uměnovědné, kulturní a historické bádání. Prohloubení poznání a dokumentace jsou přínosné i z hlediska péče o zachování předmětných maleb. Alespoň v obecné rovině totiž platí, že čím je poznání dokonalejší, tím je péče kvalifikovanější.
Už přípravné práce přinášejí upřesnění datací, autorství či souvislostí vzniku jednotlivých maleb. Podařilo se například prokázat, že dosud neurčená rytina Václava Vavřince Reinera ve sbírkách Národní galerie je vlastně návrhem nerealizované malířské výzdoby knihovny Břevnovského kláštera. Jiným významným úspěchem je připsání dosud autorsky neurčených maleb v kapli Nejsvětější Trojice a sv. Václava v areálu křižovnické rezidence v Praze-Ďáblicích Janu Ezechielu Vodňanskému. Na další objevy se můžeme těšit. Práce na korpusu barokní nástěnné malby určitě přinese spoustu velmi zajímavých rozuzlení letitých záhad.