Několik výtisků prvého vydání Máchova Máje, rozsáhlou korespondenci Olgy a Alice Masarykových či sbírku českých samizdatů je možné nalézt v Lilly Library v Bloomingtonu v americké Indianě. Jsou zde uloženy společně s Gutenbergovou Biblí, sbírkou dokumentů Abrahama Lincolna či pozůstalostí Orsona Wellese a Clifforda Odetse. Čtyři roky stojí v čele knihovny profesor srovnávací literatury (mimo jiné překladatel Kafkova Procesu do angličtiny) Breon Mitchel. Za dobu jeho působení se bohemistické sbírky znatelně rozšířily.
Jak rozsáhlá je v současné době vaše knihovna a na jaké akvizice se soustřeďuje?
Lilly Library v současnosti vlastní na 7 milionů svazků a 1500 archivních fondů či sbírek. Knihovní sbírky se začaly budovat v roce 1914, kdy knihovník William E. Jenkins získal 950 duplikátů z rozsáhlé sbírky prof. Trenta z oblasti anglické literatury a historie z let 1689—1731. Doporučil také prezidentu univerzity Brianovi, aby se knihovna zaměřila na sbírku rukopisů a vzácných tisků.
Výrazný posun v tomto programu nastal po roce 1937, kdy se prezidentem univerzity stal Hermann B. Wells, který podpořil nové akvizice a po němž je nyní pojmenována hlavní knihovna. V roce 1942 bylo otevřeno oddělení vzácných tisků a rukopisů a byly získány takové přírůstky jako materiály Daniela Defoea či Abrahama Lincolna. V roce 1954 se rozhodl Josiah K. Lilly Jr., že knihovně věnuje svou sbírku manuskriptů a vzácných tisků z období 1467—1551, mezi nimi dopis Kryštofa Kolumba. Po něm dostala jméno nově vystavěná knihovna, jejíž budova byla otevřena v roce 1960. Sem byly přemístěny rukopisy, vzácné tisky, archivní materiály a zvláštní sbírky. Co se týče akvizic, máme dost široký záběr, ale nejbohatší jsou angloamerické sbírky. Jsme pyšní například na materiály Stefana Zweiga, Ezry Pounda či Uptona Sinclaira.
Kdy a proč se začala budovat sbírka archiválií a knih vztahujících se k českým, popřípadě československým dějinám?
Impulzem pro založení českých sbírek byly archivní materiály, které počátkem 60. let minulého století knihovně věnovala Ruth Crawford-Mitchellová. Ta přijela počátkem dvacátých let do Československa pomáhat Alici Masarykové organizovat Československý červený kříž a stala se její životní, velmi oddanou přítelkyní. Nejprve věnovala knihovně materiály týkající se jejího pobytu v Československu, posléze i písemné pozůstalosti Alice a Olgy Masarykových a rozsáhlý fond Masaryk Publication Trust. Přestože Ruth Crawford-Mitchellová pracovala na univerzitě v Pittsburghu, darovala materiály naší knihovně. Důvodem snad také mohlo být, že dlouholetou pracovnicí oddělení slavistiky na univerzitě v Bloomingtonu byla Hana Benešová, snacha Vojty Beneše. Materiály jsou bohužel nekatalogizované, a tak je nutno projít tisíci položkami. Záměrem Ruth Crawford-Mitchellové bylo soustředit v naší knihovně dokumenty týkající se života, díla i filosofického odkazu T. G. Masaryka. Odkázala knihovně značnou sumu peněz na nákup dalších materiálů. Než jsem se stal ředitelem, byla zde již založena vynikající sbírka Máchových a Bezručových děl. Například tady mám první vydání Máje i s Máchovým podpisem a Bezručovy knihy s osobními autorovými korekturami a přípisy.
Jakým směrem se zaměřujete při nových akvizicích bohemik?
Pracujeme samozřejmě v intencích odkazu Ruth Crawford-Mitchellové. Vytváříme sbírku vypovídají o době, ve které Masaryk žil, a o jejím kulturním kontextu. Zaměřuje se především na krásnou literaturu — vlastníme téměř všechna vydání knih bratří Čapků, Jaroslava Seiferta či Jaroslava Haška. Sbírky doplňujeme i o současné autory, jako jsou Havel, Kundera či Hrabal. Z rukopisných unikátů jsme nedávno získali Seifertův rukopis z roku 1929, Kunderovu korespondenci s anglickým překladatelem Žertu, nyní mi leží na stole jeden z posledních přírůstků: pozůstalost Hugo Sonnenscheina-Sonky. Její součástí je rukopis jeho politického životopisu, který na výzvu KSČ sepsal v roce 1945. Z nedávných přírůstků jsou zde alba akvarelů ze sibiřské anabáze československých legionářů z let 1918—19. Nezapomínáme ani na doplňování masarykian, především překladů do angličtiny.
Jakým způsobem nakupujete?
Využíváme všechny možnosti — osobní dary, aukce, speciální agenty.
Kdo ve vaší knihovně vlastně studuje?
Jsme otevřeni každému badateli bez výjimky. Protože jsme součástí univerzity, navštěvují nejvíce naši knihovnu samozřejmě členové fakulty a studenti, ale díky mimořádnosti našich sbírek přijíždějí badatelé z celého světa. Máme přes tisíc badatelů ročně. Většinu materiálu máme v depozitářích v budově, a tak není problém dostat požadovaný materiál během několika minut. Máme osmnáct stálých pracovníků, ale zaměstnáváme i studenty; 300 000 údajů je přístupných on-line (http:// www.indiana.edu/~liblilly/), ale větší část sbírek je možné nalézt pouze v lístkovém katalogu.
Jaké jsou ještě další aktivity vaší knihovny?
Nevyčerpatelné množství našich sbírek nám umožňuje pořádat čtyři velké výstavy do roka a deset až patnáct menších výstav. Nyní probíhá výstava Komiks jako kulturní mytologie ze sbírky Michaela E. Uslana. Vloni patřila mezi nejúspěšnější výstava o Jamesi Bondovi v kontextu studené války. K tomu samozřejmě pořádáme doprovodné akce, např. semináře a přednášky.
Co dalšího u vás může badatel najít?
Možná by někoho překvapila výjimečně zajímavá sbírka kuchařek či dětské literatury, politických karikatur, valentinských přání, miniaturních knih, ale máme tu i kolekci hlavolamů.