Na českém trhu mohl případný zájemce najít literaturu o ženách v koncentračních táborech až donedávna jen stěží. Tuto mezeru se rozhodlo vyplnit nakladatelství BB/art překladem monografie Helgy Amesbergerové, Katrin Auerové a Brigitte Halbmayerové. Autorky jsou socioložky, vědecké pracovnice vídeňského Institut für Konfliktforschung. Jejich kniha vzbudila svou konfliktní tematikou neobvyklou pozornost.
Autorky zkoumají otázku, jaké formy a důsledky mělo sexuální násilí páchané na ženách v období národního socialismu. Na straně jedné se zabývají znásilněními ze strany gestapa či dozorců v koncentračních táborech a nucenou prací v táborových bordelech. Na straně druhé se tématem jejich výzkumu staly i jevy, jimž dosud nebyla věnována téměř žádná pozornost: např. nemožnost zachovat si vlastní intimitu či hygienické návyky. Autorky v úvodu vysvětlují užívané pojmy a také důvody, které je vedly k použití termínu sexualizované násilí: stát se svědkyní útoků a ponižování jiných žen může mít podobný dopad jako zkušenost přímé oběti. Proto autorky přicházejí s širším pojmem, než je sexuální násilí.
Kniha přináší přehled všech relevantních oblastí ženských zážitků v nacionálněsocialistických vězeních. Výklad postupuje chronologicky (výslechy na gestapu, dopravení do koncentračního tábora) a věnuje se jednotlivě konkrétním oblastem ženské tělesnosti: od hygieny přes intimní vztahy až k těhotenství a porodům v táborech. Prostřední dvě kapitoly se zabývají sexuálním vykořisťováním v koncentračních táborech, které je zkoumáno na dvou podrobně pojednaných ukázkových příkladech. Poslední kapitola zkoumá mateřství i dopad sexualizovaného násilí na další schopnost žít v intimním vztahu.
Kniha se s přehledem a vcítěním pouští do tematiky dosud naprosto opomíjené, což ovšem nemůže zakrýt některé metodické problémy. Autorky pracují s pramennou základnou čtyřiceti dvou rozhovorů, které byly v devadesátých letech 20. století vedeny s rakouskými přeživšími z Ravensbrücku. Tento počet je sám o sobě poměrně chudým východiskem pro zobecnění; další publikovaná či nepublikovaná svědectví autorky použily poměrně svévolně. Při interpretaci rozhovorů rovněž není ani zmíněno, co k tématu mohou říci obecné dějiny příslušného tábora. Bez těchto porovnání může být řada interpretací zavádějících.
Absence porovnání obsahu rozhovorů s dalšími prameny je markantní v obou klíčových kapitolách knihy, modelovém příkladu dvou mladých Romek. Obě ženy vykazují znaky hlubokého traumatu. Autorky předvádějí solidní práci při analýze, v níž detailně zkoumají, na kterých místech vyprávění jsou mezery. Jejich závěr, že obě ženy byly zneužívány k sexuální práci pro SS, je velmi pravděpodobný; historik však bude pokládat způsob, jakým autorky ke svému závěru došly, za nedostatečný.
Zde začíná část knihy, v níž už nejde o "individuální perspektivu osobního prožitku", ale o historická fakta. Ačkoliv autorky uvádějí, že jim primárně nešlo o historickou analýzu, samy přiznávají: musíme vyprávění a tvrzení porovnávat s nejnovějším stavem bádání o této době. Toto porovnání je však nedostatečné.
A ještě jeden příklad: autorky mají ambici uvést na pravou míru mýtus o dobrovolném hlášení se do táborových bordelů. Zde by opět bylo vhodné uplatnit v daleko větší míře kritiku pramenů: na jedné straně se autorkám daří názorně ukázat, jak se vězeňkyně k sexuální nucené práci dostávaly z nevědomosti nebo pod nátlakem, na straně druhé ovšem nekriticky přebírají tvrzení přeživších o nesystematickém verbování různých národností. Přitom je ze seznamů pro přeřazování vězňů jasně patrné, že téměř výlučně šlo o ženy z Říše, jen v malé míře o Polky a Ukrajinky a nikdy o Židovky.
V neposlední řadě je nápadné, že autorky ve svých teoretických závěrech opakovaně odvozují motivaci pachatelů z dojmů obětí. Přitom naprosto není jisté, zda například příslušníci SS stříhali vězeňkyním vlasy proto, aby je ponížili či obrali o jejich ženskou identitu, nebo zda šlo o tehdy běžné hygienické opatření.
Vyjmenované námitky mají význam spíše pro historiky a nepříliš ovlivňují celkovou výpovědní hodnotu knihy, která je nepochybně základním dílem k dosud opomíjenému tématu. Moje doporučení by však bylo bezvýhradnější, kdyby byl výzkum proveden pečlivěji.
Přeložil Eduard Světlík, BB/ art, Praha 2005, 384 s., 249 Kč