Procházíte-li Kutnou Horou, z každého kouta na vás dýchnou dávné časy. Možná si položíte otázku, zda je vůbec nutné v tomto městě pořádat nějaké kulturněhistorické akce, či jinak vyvíjet úsilí pro to, aby se připomněla dávná sláva místa. Vždyť s chrámem svaté Barbory v zádech, Vlašským dvorem a Hrádkem před nosem a říčkou Vrchlicí po pravoboku to musí jít přece samo. Zakladatelé Občanského sdružení Stříbrná Kutná Hora by ale mohli vyprávět své.
Stříbrná Kutná Hora v lednu 1999 navázala na činnost stejnojmenné nadace. Do práce nadace i sdružení se zapojili lidé, jejichž společným zájmem je — jak je uvedeno i ve statutech — zvyšování kulturní úrovně Kutné Hory, její propagace a prezentace jakožto bývalého královského horního města. A jak se body ustavující listiny mění v praxi?
Letos již po patnácté proběhne na konci června gotická historická slavnost Královské stříbření Kutné Hory (původně jen Stříbření), která symbolicky otevře turistickou sezonu města. Z hloubi času se vynoří Václav IV., Žofi e Bavorská, královský rychtář, královský mincmistr, Adléta z Kunštátu, Václav z Donína a mnoho jiných z dob před šesti sty lety. A podívaná to není pouze pasivní. Každý návštěvník může obléknout svůj historický kostým a po dva dny tančit v kutnohorských uličkách, veselit se u svatojánských ohňů na lukách pod Vlašským dvorem, utrácet své těžce vydělané "stříbrné groše" na jarmarku či se zúčastnit turnajového klání vyhlášeného samotným panovníkem.
Protože pořádání takové akce stojí spoustu sil, energie a nápadů, ale také peněz, je druhá akce, kterou občanské sdružení pořádá ve spolupráci s jedním ze svých významných členů, Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře, určena právě těm, kteří se na Královském stříbření podílejí nejaktivněji: účinkujícím, sponzorům, památkářům. Původně i tato Podzimní smíškovská slavnost byla přístupná veřejnosti, ale v podstatě nezájem lidí ji posunul do kategorie "uzavřených" společností. I sem hosté mohou přijít v dobových kostýmech, tentokrát z počátku 16. století. Návštěva u důlního podnikatele a královského úředníka Jana Smíška z Vrchovišť je totiž v renesančním duchu.
A protože jádro činnosti občanského sdružení leží v cestování časem, jsou jeho největším "majetkem" — vedle lidského potenciálu — stovky historických kostýmů a stejně tak i nejrůznějších dobových rekvizit od originálů k nerozeznání. Všechny vyrobili přímo členové Stříbrné Kutné Hory či její skalní příznivci.
Vedle Českého muzea stříbra, které navíc nepravidelně pořádá Advent neboli Barborky na Hrádku, začala Stříbrná Kutná Hora v poslední době úzce spolupracovat s Nadací Kutná Hora — památka UNESCO. Zdálo by se sice, že město zapsané do seznamu světových kulturních památek UNESCO má o přísun dotací a podpor bohatě postaráno, ale ani v tomto případě se nic neděje samozřejmě.
Pozlátko vybledne, stavby a kašny ztrouchniví, lidé zapomenou. Aby tomu bylo naopak, přijďte se veselit do města, které tak dobře znáte z kapitol učebnic dějepisu věnovaných kutění stříbrné rudy, a poznat alespoň na chvilku odlesk starých časů.