Styčných ploch mezi historiografií a ostatními společenskými vědami u nás ještě dlouho nebude dost. Kniha etnologa Josefa Kanderta, věnovaná všednímu vesnickému životu v období komunistického režimu, tedy budí oprávněný zájem a očekávání.
Autor ji rozdělil na tři části. V první ukazuje postoj vesničanek a vesničanů k lidem přicházejícím z jiného prostředí: z města, z okolních vesnic, z jiných národů. Jedna z nejlepších kapitol tu popisuje praktické zacházení s cizinci a jeho vliv na podobu informací, jichž se dostává případným výzkumníkům nebo výzkumnicím. Nejrozsáhlejší druhá část se věnuje sociálním vztahům uvnitř vesnice. Za nejzávažnější tu lze označit kapitoly o vesnických sítích známostí a o sítích příbuzenských. Pozoruhodný je rovněž pokus popsat Romy — "cikány" jako integrovanou, ale společensky podřízenou skupinu.
Velmi zajímavá třetí část rozebírá postavení vesnice v širší společnosti. Podle Kanderta představuje vesnice zvláštní svět, který si chrání svou autonomii a zájmy pomocí různých strategií. Jednou z nich je kamufláž před úředníky a inspekcemi, hra na přihlouplé vesničany atp. Jindy se požadavkům zvnějšku formálně vyhoví, aniž by se s nimi lidé ztotožňovali: například v případě pěstování tradic SNP, které sice měly málo společného s vesnickými vzpomínkami, ale poskytly například úředně vykonstruovaným partyzánům různé výhody. Anebo se dění podle vesnických norem (střídání dvou mocenských klik) představí širší společnosti jako dění podle celospolečenských norem (politické převraty, výsledek demokratických voleb). Naopak změny vnucené násilně zvnějšku jsou na vesnici dlouhodobě odmítány. Těmito prostředky, uzavírá autor, se udržuje rovnováha mezi systémem vesnice a širší společnosti.
Terénní výzkum přímo v šedesátých až osmdesátých letech umožnil Josefu Kandertovi podat objevný a poutavý obrázek chodu vesnice. Převažující funkcionalistický přístup mu ovšem málokdy dovolil přesvědčivě vylíčit motivy lidského jednání nebo smysl přikládaný jednotlivým situacím. Problematický je i obraz historického času. Kandert si je vědom řady úskalí a snaží se postupovat citlivě, jako např. v kapitole o kulturních změnách ve středoslovenských vesnicích. Jindy však volí statický pohled nebo svá pozorování či závěry týkající se různých dob prostě popíše v přítomném čase. Zmíněné problémy můžeme v různé míře chápat jako nutnou daň za analytickou perspektivu. To ale nelze říci o dalších nedostatcích.
Kniha vede velmi potřebnou polemiku proti objektivizující a pozitivistické perspektivě v etnografii — jenže často zůstane jen u formální deklarace. Například kapitola "Mužský pohled na ženský svět" neříká, jakým prizmatem vnímají muži na vesnici ženský svět nebo jak se tyto vlivy odrážejí v práci muže-badatele. Naopak prostě vypočítává, co se autorovi přes tato "znevýhodnění" podařilo zjistit. Kniha je navíc "podteoretizovaná". Nedozvíme se, co Kandert rozumí pod pojmem každodenní život, který by zjevně měl být předmětem celé práce (jíž by ostatně v názvu slušel spíše sociální svět než každodenní život). Neví se ani, co míní termínem systém, který je podstatný pro závěry hned několika kapitol. Autor několikrát vysvětlí svou terminologii tím, že se mu nějaký pojem nelíbí nebo naopak že ho lepší nenapadl. Tam, kde má kniha ambice hovořit didakticky či přehledově, vede někdy nedostatek teoretické reflexe k uvádění banalit či náhodných postřehů (obraz jiných etnik na s. 31, přehled socializace na s. 163, definice národa na s. 238). Kandertův styl je místy neurovnaný a celkově trpí bezúčelnou ironií — text je přeplněn uvozovkami, do nichž autor umisťuje výrazy úřední i vesnické, teoretické i všeobecné, a dokonce i své vlastní. A konečně, podobná etnologicko-historická práce přímo volá po rozsáhlém a podrobně komentovaném obrazovém doprovodu. Místo něj najdeme dvanáct(!) fotografií s krátkými popisky. Další snímky nechala redakce rozstříhat do výtvarné výzdoby, takže z jejich případné informační hodnoty nezbylo prakticky nic.
Tyto výhrady nemají vyvolat dojem, že recenzovaná kniha je bezcenná nebo pokažená. Naopak, považuji Každodenní život vesničanů středního Slovenska za událost a pozoruhodnou výzvu pro historičky a historiky. Jako málokterá kniha by si proto zasloužila nové, přepracované a doplněné vydání.
Karolinum, Praha 2004, 260 s., 230 Kč