Součástí putovní výstavy Czech 100 Design Icons, která zaujala v Berlíně, Bratislavě a v průběhu října letošního roku i v Praze, byl vedle Krtečka, botasek, Janákovy kubistické židle či nafukovacího lehátka z 60. let minulého století k vidění i "nejdelší motocykl světa" Čechie — Böhmerland. Vyráběl jej v letech 1925—1939 ve Šluknovském výběžku konstruktér a podnikatel A. H. Liebisch (1888—1965). V tomto roce uplynulo právě 80 let od zahájení výroby unikátních motorových kol, jak bývaly motocykly zvány, a výročí připomněl v září VII. mezinárodní sraz majitelů motocyklů Čechie — Böhmerland, dále výstava 80 let motocyklu Čechie — Böhmerland v Oblastním muzeu v Děčíně a konečně také recenzovaná kniha.
Dle slov autora si práce nekladla za cíl představit rozborku a sborku legendárních motocyklů, nýbrž naopak si chce všímat ostatních záležitostí, jako je výroba, zaměstnanci, propagace a prodej. Bez základních technických parametrů strojů se však autor nemohl obejít, ale v drtivé většině takových případů se oprostil od zdlouhavých a pro technického nevzdělance nudných a nesrozumitelných popisů. A když už jich nevyhnutelně užije, snaží se je zpřístupnit a odlehčit vtipem, jako např. při popisu prototypu z roku 1925: Svislý válec motoru měl snímatelnou hlavu s odkrytým vahadlovým mechanismem, takže olej nemazal pouze vačky, ale i jezdcův hrudník, břicho, rukávy a nohavice. Pro názornost autor doprovodil monografiii více než stovkou obrazových příloh v textu — dobových fotografií, plánů, nákresů, propagačních materiálů i reprodukcí archivních dokumentů, které se mu podařilo — i přes ztrátu firemního archivu v období tzv. národní správy poválečných let — získat ze severočeských archivů i soukromých sbírek.
Přísně chronologicky pojatá práce počíná vypsáním životních osudů tvůrce strojů Čechie Albina Liebische a seznámením s průmyslovým prostředím nejsevernějších Čech, především s aktivitami krásnolipského továrníka Alfreda Hielleho. V jeho halách vznikly roku 1925 první prototypy Liebischových motocyklů, které od roku 1927 nesly obě značky — Böhmerland a Čechie. V počátcích byl Liebischův závod označen pouze jako Motorradbau, tedy stavba motocyklů, neboť drtivou většinu dílů a součástek nechal Liebisch vyrábět na zakázku. Ke kvalitativní i kvantitativní změně dochází až v roce 1931, kdy vzniká Liebischova samostatná továrna v Kunraticích (Kunnersdorf bei Sluckenau).
K nejpoutavějším pasážím knihy patří vypsání Liebischových propagačních aktivit, především zátěžových zkoušek motocyklů na cestách Evropou. Z jedné z nich (z roku 1931) se dochoval i podrobný továrníkův cestopis Napříč Evropou (v originále Qeur durch Europa), který Jan Němec uvádí v úplnosti. Autor se zastavuje i u dalších Liebischových propagací jeho motocyklů — reklamních výjezdů na obtížně přístupné hory (Jedlová, Klíč, Ještěd atd.), pokoření alpských průsmyků nebo účasti motocyklů Čechie na motoristických závodech. Pro toho, kdo si mezi průkopníky českého motoristického sportu vybaví pouze jednu ženu, Elišku Junkovou, bude dozajista překvapením, kolik žen dokázalo ovládat tyto dlouhé a těžké motocykly a závodit s nimi. Jedné z nich — Emilii Sieber — se autor věnuje podrobněji.
Liebisch byl zdatným podnikatelem, dařilo se mu překonávat hospodářskou krizi (mimo jiné obdobou moderního leasingu), vyráběl a prodával hned několik modelů, ale jeho výroba motocyklů nepřežila přičlenění Sudet k nacistickému Německu. Liebisch operativně přejmenoval třímístný motocykl na Sudet, ale pohořel jako většina drobných sudetských podnikatelů, kterým se neotevřel nasycený říšský trh. Už v roce 1939 musel ukončit výrobu motocyklů, přeorientovat podnik na produkci půdních fréz, až skončil v mašinerii válečné výroby. Poválečné osudy továrny byly tristní: Liebisch se synem skončili ve vězení, v táboře v Rabštejně u České Kamenice, a nakonec byli vysídleni k příbuzným do Pasova. Fabrika byla během dvou let rozkradena "národními správci" a její budovy měly sloužit místní traktorové stanici. Dodnes její bývalou slávu připomíná zhruba osmdesátka originálních strojů, z nichž některé jsou každoročně k vidění v Krásné Lípě, i tato zdařilá publikace Jana Němce, detailně mapující dějiny prapodivně vyhlížejících motocyklů.
Oblastní muzeum v Děčíně, Děčín 2005, 183 s., 250 Kč