Dějiny a současnost

Beckovo nakladatelství v Mnichově, vydávající spolu s dalšími Le Goffem řízenou řadu Utváření Evropy (česky vychází v NLN), odmítlo vydat další svazek o vzniku a vývoji myšlenky demokracie. Jeho autorem je Luciano Canfora, italský historik antiky a známý salonní eurokomunista. Beckův šéfredaktor se odvolává na posudky odborníků, z nichž Hans-Ulrich Wehler tvrdí, že tu jde nejenom o extrémně dogmatické, nýbrž prostě hloupé líčení, které nemůže na žádném místě odpovídat nárokům západního dějepisectví. Canfora v knize například popírá dělení Polska paktem Ribbentrop–Molotov, Stalinův Sovětský svaz líčí jako "laboratoř" vedenou "dobrým realistou", o Adenauerově Německu mluví ve stylu Rudého práva. Italský tisk píše o skandálu a "cenzuře" německého vydavatele, Le Goff vydal stanovisko na Canforovu podporu. Beckovo nakladatelství se brání. Tvrdí, že neodmítá knihu pro autorovy názory, ale pro jeho zacházení s fakty. Problém je zřejmý: jak daleko může a má jít tolerance? Komunismus není zakázán, je na každém, jak se k němu postaví — a takové právo mají spolu se všemi ostatními také nakladatelé. (dt)

Mezi čtenáři časopisu Current Archeology propukla pozoruhodná diskuse na téma Jak by se mělo nakládat s lidskou kostrou. Čtenáři odpovídali na následující otázku: Co se by se mělo stát s vaší kostrou, kdyby ji archeologové vykopali za 5000 let? Zhruba devět stovek respondentů odpovědělo takto: Byli bychom šťastni, kdyby byla vystavena v muzeu (30 %); měla by být vykopána a uschována (20 %); je mi to jedno (23 %); měla by být okamžitě znovu pohřbena (27 %). (rub)

Památkářka Dagmar Michoinová zveřejnila své pochybnosti o používání sanačních omítek při opravách historických objektů. Tři roky poté, co byly nové materiály hojně propagovány v souvislosti s opravami po povodni, přináší řadu příkladů o tom, jak je jejich použití problematické. Vlhkost ze starých objektů nezmizí, zůstává pod omítkou ve zdivu a patrně urychluje jejich stárnutí. Téma je závažné nejen pro památkovou péči, ale také pro všechny majitele starých domů bez funkční hydroizolace, jimž reklama nové materiály doporučuje bez upozornění na možné problémy. Podrobnou argumentaci a fotodokumenty viz Zprávy památkové péče 4/2005, s. 313—316. (toz)

Seznam nových profesorů, jmenovaných 31. října prezidentem v Karolinu, obsahuje také jména učitelů historie a sesterských oborů: historička umění Milena Bartlová, archeolog Jan Bažant, historička Milena Efmertová, hispanistka Anna Housková, historik Ivan Jakubec, antropolog Jiří Svoboda, etnolog Leoš Šatava, historik architektury Jiří Škabrada, historik Jiří Štaif a literární historik Jiří Trávníček. (mík)