Dějiny a současnost

Česká společnost Josepha Haydna pořádá u příležitosti jubilejního XXV. ročníku festivalu Haydnovy hudební slavnosti muzikologickou konferenci Hudební region jako fenomén utváření hudební kultury ve střední Evropě raného novověku. Vědecké setkání si klade za cíl podnítit zájem o výzkum regionálních aspektů raně novověké hudební kultury ve střední Evropě, jež ve své době představovala z hlediska institucionálního zázemí i provozovaného repertoáru poměrně jednotně utvářený prostor. Usiluje nasměrovat pohled badatelské obce také mimo (současná) hlavní hudební střediska, jenž by zároveň respektoval raně novověké komunikační struktury a pomohl specifikovat jejich vliv na utváření tehdejší hudební kultury. Podle pořadatelů představuje region jihozápadních Čech pro hudebně regionalistický výzkum ideální východisko, zejména s ohledem na nebývale širokou škálu raně novověkých center, která se zde nacházela. Přihlašování příspěvků probíhá do 15. června.

Když se v roce 1928 manželé Alfred a Luisa Taubovi, majitelé sklárny TaubeVetter v kamenickém Šenově, vydali z hamburského přístavu podél norského pobřeží na ostrovy Špicberky, mělo jít o takřka obyčejnou dovolenou, i když do značně vzdálené a exotické země. Avšak cestovatelé se plavili luxusní výletní lodí Monte Cervantes, kterou během cesty potkala havárie ohrožující život 1500 cestujících včetně 20 Čechů, kteří se nacházeli na její palubě. Kvůli těmto potížím musel k lodi přispěchat ruský ledoborec Krasin, který se shodou okolností právě vracel ze záchrany části výpravy Umberta Nobilehoputující vzducholodí Italia k severnímu pólu. Běžná turistická plavba lodí se tak dostala na přední stránky bezpočtu světových tiskovin. Městské muzeum v Žacléři představuje svým návštěvníkům černobílé fotoalbum manželů Taubových, které v muzeu leželo mnoho let nepovšimnuto. Na výstavě je možné vyzkoušet si potápěčský skafandr, obdivovat pravou velrybí čelist, zkoumat pod mikroskopem špicberskou floru, prohlédnout si 3D aplikaci zachycující uvízlou část posádky vzducholodi Italia anebo naučit se vázat námořnické uzly.

V polovině srpna se v prostorách Technické univerzity v Liberci uskuteční pravidelné třídenní zasedání zvané Liberecký seminář. Půjde o XXVII. ročník semináře pro učitele dějepisu a občanské výchovy, historiky a archiváře pořádaného v rámci dvouletého cyklu „Protektorát Čechy a Morava, Slovenská republika, Říšská župa Sudety a další odtržená československá území v letech 1938/39–1945“. Letošním tématem budou přímé i nepřímé vztahy mezi člověkem a mocí – politický vývoj a jeho dopady na nálady a chování obyvatelstva. Součástí akce je i několik exkurzí: do pobočky koncentračního tábora Gross-Rosen v podhůří Jizerských hor a do Severočeského muzea, dále komentovaná prohlídka města, liberecké radnice či Oblastní galerie v Liberci. Program nabízí i speciální filmový seminář věnovaný dějinám české kinematografie v protektorátním období a jejímu využití dobovou propagandou. Přihlášky je možné zasílat do konce července skrze formulář vyvěšený na www.cesko-slovenske-vztahy.cz.

Město Louny si letos připomíná 500. výročí svého největšího požáru – v březnu 1517 došlo k ničivé katastrofě, po níž značná část města musela být postavena znovu. Oblastní muzeum v Lounech zasadilo tuto událost do širšího kontextu a připravilo výstavu, která hledá odpověď na otázku, s jakými živelnými neštěstími a kalamitami se museli obyvatelé Loun v průběhu staletí vypořádat. Kromě požárů, které v raně novověkých městech patřily k nejobávanějším nebezpečím kvůli absenci efektivního způsobu hašení, šlo především o povodně ničící úrodu a nízko položená městská předměstí (největší povodeň postihla město v roce 1862), útrapy spjaté s válečnými obdobími – nedostatek potravin, hladomory, zvyšující se kriminalita, dále epidemie moru a dalších nemocí, které mnohdy připravily město až o třetinu obyvatelstva, většinou z chudých vrstev, nebo projevy extrémního počasí – silné mrazy, krupobití, silný vítr či dokonce tornádo, jež město zasáhlo v 19. století.Výstava vznikla ze spolupráce Oblastního muzea v Lounech a Státního okresního archivu Louny s pomocí dalších institucí.

Muzeum Jindřichohradecka se v jedné ze svých aktuálních výstav zabývá válečnými útrapami frontových bojovníků první světové války, avšak očima těch vojáků, kteří projevovali umělecké sklony a stali se význačnými malíři a sochaři regionu. Inter armasilent musae? ve výstavním sále jezuitského semináře zavede diváky k jindřichohradeckému 75. pěšímu pluku, který operoval na italské frontě. Jedná se o pokračování úspěšné výstavy z roku 2015, jejíž první část byla věnována ruskému bojišti.Na pozadí válečných událostí, reprezentovaných především dobovými fotografiemi a dokumenty, představuje muzeum díla Jana V. Duška (autora Husova pomníku v Jindřichově Hradci), Rudolfa Kabeše (jenž vytvořil celou řadu pomníků obětem první války) či mladého absolventa vídeňské akademie Maxmiliána Krejči. Zajímavými doklady jsou díla malířů, kteří sledované období prožívali ve vojenských uniformách. Kromě prací Jiřího Kauckého jsou na výstavě k vidění obrazy a grafiky Oldřicha Vlacha, Jano Šrámka nebo Jana Autengrubera. Součástí výstavy jsou exponáty věnované umělcům hudebním, z nichž vynikli především kapelník Jan Zeman a dirigent Alois Praveček, oba vynikající výkonní muzikanti i pozoruhodní hudební skladatelé.