Rusko se propadalo do víru občanské války, a aby si bolševici uvolnili ruce pro stabilizaci své moci v zemi, nabízel Lenin separátní mír Centrálním mocnostem a vystoupení Ruska z války. Tento akt představoval výrazný zásah do probíhající bojů, ale také překážku na cestě k samostatnosti Československa. Postup legií nikdy nebyl suverénní, vždy se odvíjel v soukolí záměrů a pokynů vedení odboje, spojenců a místních autorit. Politické i vojenské pozice se nyní přeskupovaly a bylo třeba najít nové partnery k jednání a nové možnosti řešení. Desítitisícová armáda dobrovolníků byla disciplinovanou, dobře vyzbrojenou silou se značnou válečnou zkušeností – jakákoliv jednající strana s ní tedy musela počítat a bylo výhodnější mít Čechoslováky za spojence než za nepřítele.
[…]




