Charta 77 a Slovensko
Historik Vilém Prečan uvádí, že do roku 1989 podepsalo chartu dvacet šest Slováků a osm Slovenek. Slovensko a malé zapojení této poloviny federace nebylo součástí interních diskusí v chartistickém společenství a historické zkoumání v porevolučním období si většinou vystačilo s konstatováním, že situace na Slovensku byla specifická. Toto tvrzení v sobě snad skrývalo pochopení pro to, že situace na Slovensku byla odlišná především díky fungujícímu opozičnímu prostředí, které se formovalo od šedesátých let v prostředí římskokatolické církve – existovala zde síť malých kroužků koordinovaná biskupem Jánem Chryzostomem Korcem a jeho spolupracovníky. Další podstatné specifikum slovenského normalizačního období spočívalo v tom, že normalizace a konsolidace poměrů po okupaci vojsky Varšavské smlouvy zde probíhala jiným způsobem a čistky s menší intenzitou než v českých zemích a obecně zde byla komunistická sociální a hospodářská politika vnímána pozitivněji než v české části federace.
[…]




