Na konci šedesátých let byl Ivan Klíma etablovaný beletrista a dramatik a zároveň – jako člen Ústředního výboru Svazu československých spisovatelů a redaktor Literárních novin, později Literárních listů a Listů – jedna z výrazných tváří pražského jara. Přestože v řadě jeho prací rezonovalo téma mocenských mechanismů (román Hodina ticha) a některé neměly daleko k politické alegorii (drama Zámek), střet s mocí nastal v případě knihy z jiné, intimnější tematické oblasti. V nakladatelství Československý spisovatel se na ní totiž začalo pracovat v průběhu roku 1969, kdy se Klíma – po vystoupení na Sjezdu československých spisovatelů v roce 1967 vyloučený z KSČ – pomalu stával nežádoucí osobou.
[…]




