Třicetiletá válka zničila mnohé a těžce dopadla i na jeden z nejstarších vestfálských klášterů, karolínskou fundaci Corvey. V době založení se ovšem klášter nacházel na území saského kmenového vévodství (Stammesherzogtum Sachsen), které formálně zaniklo až v průběhu 13. století. Klášterní kostel, již předtím několikrát přestavovaný, prošel v 17. století nákladnou barokizací a o jeho staroslavné minulosti vypovídá dnes především vstupní západní část kostela, mající specifickou podobu takzvaného westwerku. Tímto novodobým pojmem se rozumí samostatná několikapodlažní část klášterního kostela na jeho západní straně. Zde se shromažďoval císař se dvorem při cestě po říši. První patro bylo vybaveno oltářem, avšak výhled z něj umožňoval exkluzivní vizuální kontakt s hlavním oltářem při mešní slavnosti ve východním chóru. Starobylost stěn zde dokládají i jedinečné nástěnné malby z konce 9. století se zdánlivě překvapivou pohanskou tematikou, kde je nejlépe dochovaný výjev Odyssea a Skylly.
[...]