O tom, že metropole dnešního Západu čelí dlouhodobé krizi bydlení, dnes už pochybuje jen málokdo. Krize spočívá kromě jiného v neúměrně vysoké ceně bytů, jež se ze základní potřeby pro důstojný život každého občana staly především zbožím na trhu a vítaným prostředkem ukládání kapitálu. Městům se této spirále šroubující ceny bydlení (a nepřímo i nájemného) do závratných výšin čelí tím hůře, s čím méně komunálními byty mohou disponovat. To je případ téměř všech evropských metropolí někdejších státně socialistických zemí. Žebříčku těchto „bezmocných“ měst vévodí Bratislava, s pouhým 1 % městských bytů. Praha se zhruba 5 % následuje v těsném závěsu. Kdesi na druhém pólu se nacházejí Vídeň, Berlín či Amsterdam s 20–30 % městských bytů a významným podílem bytů družstevních.
[...]