ČESKOSLOVENSKO BYLO významným průkopníkem mezinárodní radiofonní spolupráce. Rozhlasová společnost Radiojournal experimentovala s dálkovými přenosy, na nichž závisela programová výměna mezi evropskými státy i jejich společné vysílání. Program byl od výrobce pomocí telefonního vedení a podzemních kabelů veden k vysílačům v okolních zemích, které jej přejímaly a vysílaly na vlastních vlnách. Posluchači v Československu mohli nejprve 6. září 1926 naslouchat ministru zahraničí Benešovi, jak hovoří na konferenci ve Švýcarsku.
Počínaje 15. březnem 1927 si mohli posluchači v okolních zemích občas naladit program z Československa. Radiojournal tehdy z pražské Smetanovy síně přenášel koncert, jejž paralelně vysílalo pět stanic v Rakousku. Z těchto základů se vyvinul tzv. středoevropský rozhlas (dále Jugoslávie, Maďarsko, Německo a Polsko; 1928–1933).
Dalším krokem bylo propojení Československa s Francií (1928), Velkou Británií (1930) a Spojenými státy. Transatlantické přenosy kombinovaly drátový způsob přenosu s bezdrátovým, jenž byl umožněn vybudováním krátkovlnných vysílačů na obou stranách oceánu. Českoslovenští posluchači slyšeli 8. září 1930 dálkové letce Costese a Bellontea, jak hovoří na slavnosti v Bílém domě. Jejich řeč byla pomocí kabelů přivedena ke krátkovlnné stanici v Schenectady, odvysílána, zachycena na anglickém pobřeží, „svedena“ do kabelů a jejich prostřednictvím rozšířena do Československa.
Opačným směrem putovala 22. února 1932 řeč Tomáše G. Masaryka. Ten byl americkou společností CBS vybrán jako zástupce evropských státníků, aby promluvil k americkým občanům u příležitosti dvou set let od narození George Washingtona. Československý prezident svůj anglický projev přednesl do mikrofonu, který byl umístěn v jeho pracovně na Pražském hradě. Masaryk vyzdvihl Washingtonův vklad do americké historie, aktualizoval jeho politické myšlenky a zdůraznil nutnost evropsko- -americké demokratické spolupráce. Projev doprovodila vystoupení dalších lidí, kteří hovořili v rozhlasové budově na Vinohradech. Americký hlasatel Cesar Saercinger prezidenta uvedl, americký chargé d’affaires Frederick P. Hibbard nastínil jeho vřelý vztah k USA a šéf literárního oddělení Radiojournalu Miloš Kareš přečetl český překlad jeho projevu. Archivní záznamy Masarykových i Karešových slov si lze poslechnout (mujrozhlas.cz/dejiny-do- -usi/projev-tgm-k-americkym-posluchacum-22-2-1932).
Propojování kabelových sítí jednotlivých států a součinnost jejich rozhlasových společností byly podporovány Mezinárodní radiofonní unií i Společností národů a měly cíleně přispívat k mezinárodnímu porozumění. Brzy po Masarykově projevu k americkým posluchačům se však geopolitická situace ve světě zhoršila. Jednotlivé země začaly budovat výkonné krátkovlnné vysílače, které jim umožnily oslovovat vzdálené posluchače „napřímo“ a ovlivňovat zahraniční veřejné mínění bez ohledu na ostatní státy. Rozhlasy spřátelených zemí si ale vycházely vstříc i později, což dokazuje program Československá demokracie zdraví demokracii americkou k 28. říjnu 1936, jehož krátkovlnné vysílání přebíral rozhlas v USA.