mimořádné okolnosti vyžadují mimořádný postup. A tedy i ĎaS s ohledem na válku, která vypukla na konci února na Ukrajině, musí průběžně měnit původně nachystaná témata za ta, jež aktuální společenskou situaci a potřeby reflektují a kontextualizují. Zkrátka aby neuvízl v pověstné věži ze slonoviny a neustrnul odtržen od reality v „bezpečí minulého“. A existuje vůbec něco takového – „historie jako bezpečný přístav“? Nástrah v interpretaci minulých dějů je nespočet. A stejně tak různých – tu více, tu méně „okřídlených“ – rčení: Kdo nezná svou minulost, je nucen ji žít znovu; Bez minulosti není budoucnosti; Historia magistra vitae... Ve výčtu bychom mohli pokračovat ještě dlouho a pak mnohem delší čas strávit diskusí, zda a jak tyto principy skutečně fungují.
ĎaS jde jinou cestou. I v dubnovém čísle přináší články jdoucí pod slupku očekávatelných postupů a díky síti autorek a autorů, jejichž články na našich stránkách pravidelně čtete, zde najdete texty upozorňující na ošidnost historické paměti i mýtů, které z ní vyplývají: rozhovor s A. Zorinem či překlad přednášky C. Ginzburga. Tematické zaměření „prolíná“ i do části netematické: nový seriál Rus bez Ruska bude v následujících měsících představovat osobnosti, jež se významnou měrou zapsaly do dějin geografického prostoru, který (nejen) ruský narativ tak často bezohledně pohlcuje.
Kéž nám jaro přinese mír!
Za redakci
Iveta Coufalová