Jihozápadní Čína představuje významnou součást jednoho z etnicky nejrozmanitějších regionů na světě. Kromě částečného zaměření Ľubicy Obuchové a Vladimíra Liščáka na folklor jihočínských etnik a překladu nuosuského eposu Hnewo Teyy od Niny Kopp (Praha 2011; jde o první takový převod do jiného než čínského jazyka) se však tomuto prostoru zájem českých a slovenských orientalistů do nedávné doby spíše vyhýbal. Oblast Liang-šanu, Chladných hor obývaných mimo jiné etnickými Nuosuy a ležících mezi provinciemi S’-čchuan, Jün-nan, Kuej-čou a Tibetem, je typickým zástupcem tamní komplikované topografie s rozmanitými jazyky a kulturami.
...