Vzhledem k tomu, že 65 % obyvatel Íránu je mladší 40 let a stále se zvětšující část populace si tak již nemůže uchovávat vzpomínky na zakládající zkušenosti Islámské republiky, jakými byly revoluce v roce 1979 nebo íránsko-irácká válka (1980–1988), bylo možno v uplynulých dvou dekádách pozorovat, jak vláda diverzifikovala své propagandistické techniky. Ústřední ideologická poselství spojená se vzdorujícími nepřáteli a obětováním lidského života ve prospěch „islámského národa“, tak výrazná během osmdesátých let a dodnes uchovávaná v nástěnných malbách (zachycujících lebky, kosti a všemožné protiamerické motivy), roztroušených po celém Íránu, již nerezonují tak jako dřív. Technologické pokroky přelomu 20. a 21. století byly pro vládní vysílání ideologických vzkazů příznivé. Nástup sociálních sítí a šíření digitálních technologií však způsobily, že pro Íránce se stalo snazším než kdykoliv předtím podrývat, kritizovat, rozporovat či obcházet státem sponzorovaný obsah.
...
Z angličtiny přeložil Bronislav Ostřanský