Novinář Niklas Orrenius „obsadil“ do hlavních rolí své knihy Střelba v Kodani (přeložila Marie Voslářová, Absynt, Žilina 2021) konceptuálního umělce Larse Vilkse, pejsky z kruhového objezdu (švédská specialita rondellhund), karikatury proroka Muhammada a diskusi o mezích svobody projevu. Nařízení o necenzurovaném tisku se zrodilo v osmnáctém století během období svobody (...) Byla to doba, kdy sílící liberální osvícenské ideály spolu s oslabenou královskou mocí vedly ke vzniku živé politické diskuse a nakonec i ke zrušení státní cenzury. Po legislativním zakotvení svobody tisku se rázem začaly v obrovském množství vydávat politické pamflety a polemické texty. Církev, šlechta, politické strany – před kritikou a osočováním si nemohl být jistý nikdo. (…) Bylo to radikální období švédské historie, malá ochutnávka skutečné demokracie… A právě více než dvousetletá tradice svobody slova je jedním z argumentů, který v diskusi o právu na otištění karikatur proroka Muhammada v různých novinách a časopisech zaznívá. Orreniova kniha však provádí čtenáře nejen švédskou historickou krajinou médií, ale především současnými vyhraněnými postoji k migraci i k mezím soužití skupin lidí, kteří se neshodnou na základních tezích svobodného a demokratického života. Ve Skandinávii i v této knize se „prostředníkem“ zmíněných témat stal Lars Vilks tvořící umělecká díla, do nichž zapojoval společnost, jež se mnohdy této aktivní roli vzpírala – a tím význam umělcova díla nechtěně umocňovala. V „projekt“ se postupně proměnil i Vilksův život, který vyhasl (spolu s dalšími) loni na podzim při automobilové nehodě.
- ivc -