Kulturní domy se v Československu vyvinuly ve specifický typ stavby, který prošel v relativně krátkém období složitým vývojem. Dodnes představují zrcadlo proměn architektury. Musely se vypořádávat s požadavky na multifunkčnost i reprezentaci, postupně přibyla nutnost variability velikostních typů, rozdělení podle finanční nákladnosti i spojení často zcela protichůdných provozních zadání. Vytvářejí fenomén typický zejména pro střední a východní Evropu, ale vyskytují se i v Evropě západní, nicméně ne v takové míře a rozmanitosti. A protože od devadesátých let skoro žádné další nevznikají, můžeme se na ně podívat s určitým odstupem a díky tomu jim lépe rozumět.
...