Československé pražské jaro a události s ním spojené připadly do období takzvané brežněvovské stagnace, která v Sovětském svazu začala s nástupem nového generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Leonida Brežněva k moci v roce 1964. Brežněv pozastavil dosavadní kritiku kultu Stalinovy osobnosti a s tím spojenou vlnu masové rehabilitace stalinských obětí. Tyto procesy byly zahájené jeho předchůdcem Nikitou Chruščovem v roce 1956 na 20. sjezdu KSSS během krátkého období relativní liberalizace politického, společenského a kulturního života (tzv. chruščovovského tání).
...