Při pohledu na dlouhou řadu satirických textů a obrazů, pro něž byly v 19. století pretextem Rukopisy královédvorský a zelenohorský, takřka udivuje, jaké konflikty mohla právě jejich kritika v časopise Athenaeum v roce 1886 v české společnosti vyvolat. Historizující hrdinský patos zlomků parodoval v kratší básni Volmír (1823) už jeden z jejich pravděpodobných tvůrců Josef Linda a napříč stoletím se objevovaly nejen další, posměšné aluze, ale dokonce také satirické „nálezy“ podobných památek. Útočily na poměry v české kultuře ze strany české jako v Bohdaneckém rukopise (1831) Josefa Jaroslava Langera, později také německé a v dlouhém sporu o pravost a výklad Rukopisů si dobíraly toho i onoho protagonistu.
...