Císař Justinián, který vládl v letech 527–565, se zapsal do evropské historie jako jeden z nejvýznamnějších vládců Byzantské říše. V období jeho vlády došlo k znovudobytí Itálie a dalších držav v západním Středomoří, kodifikaci zákonů (Corpus Iuris Civilis), významným mincovním reformám a rozsáhlé architektonické výstavbě na různých místech říše. I proto se o jeho vládě hovoří jako o zlatém věku a někdy bývá považován za posledního císaře, jehož rodným jazykem byla latina. Navzdory tomu v letech jeho vlády došlo k četným přírodním katastrofám a řadě povstání (např. povstání Níká v roce 532). S obdobím Justiniánovy vlády je také spojeno propuknutí morové pandemie, která se rozšířila po celém Středomoří, Malé Asii, Blízkém východě a víceméně celé západní Evropě. Podle písemných pramenů se touto nemocí nakazil i sám Justinián a jeho stav byl tak vážný, že se rozšířila zpráva o jeho údajném skonu v důsledku této nemoci.
...