úvodním seminářem ke hře České nebe zavedeného autorského tria Cimrman – Smoljak – Svěrák se lze jen inspirovat v jeho věcnosti i neutuchajícím modu mystifikace: Jak asi víte, hlavní roli v kauze rukopisných podvrhů hráli dva dobří kamarádi Josef Linda a Václav Hanka. (…) Už na začátku příběhu stojí jeden podezřelý fakt. Josef Linda si při studiu dával pod nohy bezcennou knihu, aby ho nestudily dlaždice. Jednoho dne roku 1816 ho, čert ví proč, napadlo rozpárat její desky, a hle: našel v nich první rukopis: staročeskou Píseň vyšehradskou. Rok nato objevil – náhodou zrovna jeho kamarád Václav Hanka – další vzácnou památku, a to, jak sám uvedl, „pod jarmarou“ v komoře kostela sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. Byl to sešitek o rozměrech 12×8 cm (…) Když jsme ho nedávno v oddělení vzácných rukopisů Národního muzea na vlastní oči viděli, nechtělo se nám věřit, že kvůli tomuto útlému svazečku o tloušťce cestovního pasu byly popsány stohy učených knih. A že se kvůli nevíře v jeho pravost tolik lidí proměnilo v nepřátele národa…
Autorský kolektiv prosincového tematického bloku se soustředí především na naléhavost příběhu Rukopisů a ukazuje, že jeho variování – což je ostatně nepřehlédnutelné hned na obálce – zdaleka neskončilo. Výmluvné je i zakomponování panoramatu Mikoláše Alše Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou do nové expozice horolezectví v Muzeu Českého ráje v Turnově. Horolezec, který díky videomappingu v komiksové bublině deklaruje, že pokračuje (s. 8–9), je příslibem nekonečného příběhu Rukopisů i nezdolnosti obyvatel českých zemí.
A pokračovat bude především díky vám čtenářům i příběh ĎaSu.
Dobré vykročení do nového roku!
Iveta Coufalová