Dějiny a současnost

V záplavě severských detektivek se kniha Ernesta Malla Jehla v kupce sena (přeložila Simoneta Dembická, Host, Brno 2013) rozhodně neutopila, a to ani pro čtenáře latinských zemí. Odehrává se v Argentině, v době, kdy zemi vládla vojenská junta (1976−1983, období se také říká špinavá válka). Policejní komisař Lascana má „vyřešit“ případ dvou nalezených mrtvol; když však přijede na místo činu, najde o mrtvolu navíc. Ty první dva zavraždili vojáci, kteří důkladně a soustavně neveřejně popravovali každého, kdo i jen naznačil sympatie k „levici“. Třetí mrtvý však na první pohled vykazoval známky jiného druhu vraždy. Šlo zjevně též o vyřizování účtů, ale nikoliv politických. Komisař se pustí do vyšetřování. Našlapuje velmi zlehka, rovnováha mezi životem a smrtí je až příliš křehká. Každou vteřinu si uvědomuje riziko, jež podstupuje, když se vzepře systému uzurpujícímu moc. Složitý příběh mrtvoly z Buenos Aires začíná ve východní Evropě decimované holocaustem. Paralela s režimem, jenž poznamenává Argentinu až do dnešních dnů, však není vedena přímočaře. Autor totiž pracuje s postupy magického realismu, a „nereálné“ detaily v jeho vyprávění, které by v evropském kontextu působily rušivě, dávají popisu argentinské situace – s detaily života nejbohatších vrstev společnosti, ať již tradičních, nebo nově se tvořících – zvláštní nádech. A v případě inspektora Lascana i záchvěv naděje: že se mrtví mohou vrátit a že vražda a její pachatel budou odhaleni a potrestáni. Své o tom vědí i Matky z Květnového náměstí.