Když byli v roce 885 Metodějovi spolupracovníci a žáci vyhnáni z Velké Moravy, neznamenal tento akt definitivní konec staroslověnské vzdělanosti v obou jeho základních složkách –písemnictví a liturgii. I když se někdy důvodně předpokládá jisté přetrvávání slovanského písemnictví a liturgie v oblasti Velké Moravy, přímé doklady svědčící pro tuto hypotézu nejsou zcela průkazné. Avšak ještě za Metodějova života pronikla staroslověnská vzdělanost do Panonie a pravděpodobně také do Chorvatska, a šířila se dále také do přemyslovských Čech a snad i do jižního Polska. Vypuzení Metodějovi následovníci našli útočiště v Bulharsku, kde bylo dílo obou bratří rozvinuto do podoby nebývalé, což se v symbolické rovině odráží i v označení období písemné činnosti v bulharském prostředí koncem 9. století a v první polovině 10. století jako zlatý věk bulharského písemnictví. Je také pravděpodobné, že se část cyrilometodějských žáků uchýlila do Chorvatska, ale historické doklady o tom nejsou. Nedostatek přímých zpráv je spojen také s počátky staroslověnské vzdělanosti v přemyslovských Čechách, nicméně celý soubor nepřímých indicií umožňuje předpokládat její rozšíření v Čechách ještě před založením Sázavského kláštera roku 1032... ...
Staroslověnské písemnictví
Staroslověnské písemnictví
v přemyslovských Čechách