Dějiny a současnost

Příběh bratří Konstantina a Metoděje jako bychom všichni znali, dostal se nám pod kůži. Dva bratři z významného rodu ze Soluně, znalí slovanského jazyka, byli vysláni na Moravu šířit křesťanství, které tam nemělo příliš pevné kořeny. Konstantin s bratrem vymysleli originální nové písmo, které odpovídalo lépe slovanskému jazyku, jejž znali již ze svého domova, přeložili do něj evangelia a mešní ritus. Po několika letech působení na Moravě odešli do Říma, kde byli slavnostně přijati, papež schválil slovanskou liturgii, vysvětil Metoděje a několik jejich žáků na kněze, Konstantin onemocněl a pod řeholním jménem Cyril zemřel. Metoděj se vracel jen s nedostatečným pověřením, po ne zcela jasných peripetiích jej papež ustanovil legátem pro slovanské kraje a arcibiskupem panonsko-moravským. Při návratu byl zajat Franky a vězněn tři léta bavorskými biskupy, dokud nezasáhl papež. Poté vykonával Soluňan na Moravě u Svatopluka úřad arcibiskupa, snášeje četná příkoří od proradného kněze Vichinga. V roce 880 byl předvolán do Říma, kde však obhájil slovanskou liturgii i své pravověří. Další léta strávil Metoděj u Svatopluka a mimo jiné pokřtil knížete z Čech Bořivoje, zemřel v roce 885 oplakáván svými žáky, které však dal kníže ovlivněný latinskými kněžími záhy vyhnat. ...