Největší výhodou i nevýhodou souborů osobních dopisů je jejich bezprostřednost, zachycení okamžiku, provázené až na malé výjimky nedostatečným odstupem od každodenních událostí, úspěchů, obtíží a omylů. V dopisech se často projevují drobné neshody, dojmy a zážitky, které však nemohou ovlivnit celkové historické hodnocení. Oba protagonisté vzájemné korespondence, T. G. Masaryk a Josef Kaizl, vzbuzují po sto dvaceti letech od vzniku nyní uveřejněných dopisů velké sympatie u historiků a jiných zájemců o českou společnost konce 19. století – Masaryk pro zvýraznění morálních zásad v české politice a kultuře a úspěšné vyústění svého politického úsilí na konci první světové války, Kaizl nejen pro dovednou obhajobu myšlenek liberalismu, ale především pro své úspěšné účinkování ve funkci ministra financí ve vídeňské vládě od března 1898 do počátku října 1899. Žádný jiný český ministr až do roku 1918 nezaujímal v mocenském systému habsburské monarchie tak význačné postavení.
...
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2011, 340 s., 360 Kč