Dějiny a současnost

Jiří Šolc se narodil 13. listopadu 1932 v Bělé u Staré Paky a v necelých osmnácti letech narukoval k výsadkovému vojsku. U tehdy nejmladší složky československé armády sloužil dalších osmnáct let. Od dětství jsem byl přitahován historií, napsal ve svých vzpomínkách, a když mi byla nabídnuta možnost dalšího studia, dlouho jsem se nerozmýšlel. V roce 1968 tak zahájil svou novou profesní dráhu, sotva započatou práci ve Vojenském historickém ústavu ale musel s počínající normalizací opustit a následující dvě dekády se živil jako stavební dělník. Historii jsem pověsil na hřebík a tenkrát jsem si myslel, že se k (ní) již nikdy nevrátím. Naštěstí se mýlil. Teprve na prahu šedesátky se mohl konečně naplno věnovat tématu, které si už před lety zvolil: osobnostem odboje a speciálním operacím československé exilové armády za druhé světové války. Jeho dodnes asi nejznámější kniha Bylo málo mužů vyšla v roce 1991. Stála na počátku řady autorových publikací, které se k potěše čtenářů objevovaly v pravidelném sledu na knižních pultech: Podpalte Československo, Nikdo nás nezastaví, Ďáblova past, Ve službách prezidenta, Padáky nad Slovenskem, Za frontou na východě, Červené barety… Biografiemi o Jaromíru Nechanském a Bohumilu Laušmanovi, vydanými v roce 2008, se dílo plukovníka Jiřího Šolce uzavřelo. Historik, důstojník, a především člověk, který uměl vždy nezištně poradit a pomoci, zemřel 8. dubna 2010.