Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Jiná láska

Aktuální číslo

Obrkos Quido Šimek

Obrkos Quido Šimek

Oživená minulost Litomyšle
Iveta COUFALOVÁ

Následující vyprávění se řadě Zapadlých vlastenců bude na první pohled tak trochu vymykat, stejně se vyjímal i jeho hlavní hrdina mezi svými současníky. Příběh Quidona Šimka se sice začal v polovině 19. století a vyvrcholil v prvních desetiletích století dvacátého, svou svérázností však spolkové snažení města Litomyšle velice osobitě předznamenal i poznamenal především pro časy budoucí — samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. A právě takovým způsobem mu vzdal hold i Martin Boštík, který pod vše říkajícím titulem Spasitel všednosti Quido Šimek (1857—1933). Život a dílo neobyčejného litomyšlského kupce (Praha–Litomyšl 2007) přiblížil dnešnímu čtenáři Šimkovy osudy a díky Šimkovým kresbám (v knize uvedeným ve vysoce kvalitní grafické úpravě) a pečlivému studiu archivních materiálů oživil onen zvláštní zašlý svět, jenž si dnes tak rádi idealizujeme.

Quido Šimek (1857—1933), litomyšlský kupec a sběratel (foto Regionální muzeum Litomyšl)

Šimek byl kupec. Obchodu se věnoval v letech 1875 až 1911. Za pultem měl možnost sledovat velmi bedlivě každodenní hemžení ve městě, žádná událost či novinka mu nezůstala skryta a on vše s jiskrou v oku a náležitou radostí komentoval. Vstoupil tak do paměti mnoha lidí, kteří na něj rádi vzpomínali a dokonce za ním třeba i po letech opětovně zavítali. Za všechny jmenujme například Aloise Jiráska, který v Litomyšli učil na místním gymnáziu. Když se Quido Šimek stáhl do ústraní, hovořilo se o něm jako o #8222;ideálním kupci, člověku, který v obchodě nevidí jen vydělávání peněz, ale který ve svém podnikání cítí vyšší poslání a svému snažení dává kulturní duchovní náplň“. A jakými cestami si Šimek v očích svých současníků toto postavení "vydobyl"?

Šimek vedl bohatý veřejný a spolkový život. Byl členem (a posledním předsedou) Klubu velocipedistů (1886—1891), účastnil se osvětové činnosti Vzdělávacího sboru v Litomyšli, dále si zasloužil čestné členství ve sboru místních ostrostřelců, a především stál u zrodu Hnízda kosů litomyšlských (1889—1903) — spolku humoristicko-recesistického, jehož cílem nebylo však jen bavit občany, „ale hlavně pomocí humoru a satiry míti na zřeteli pokrok a rozkvět města“. Zásadní roli v životě Quidona Šimka znamenal i Spolek muzejní v Litomyšli a samo muzeum, na jehož vzniku se právě tento spolek podílel. Vedle toho nestál ani v pozadí veřejně-politického života a v letech 1886—1905 se pravidelně objevoval v nejrůznějších zastupitelských (i volených) funkcích.

Avšak nejvášnivěji a zcela se Šimek oddal práci muzejní, sběratelské a historicko-dokumentaristické. Vytvořil několik velice cenných sbírek, v nichž soustředil starožitnosti, mince i pohlednice. Bez povšimnutí by neměla zůstat ani jeho knihovna. Šimkův vztah k litomyšlskému muzeu, na prahu jehož existence stál, později jako jeden z kustodů, prošel velice bouřlivým vývojem. Do činnosti muzea totiž postupně vstoupila "politika", a proto Šimek svou aktivní činnost v této instituci v roce 1912 ukončil. Své pestré a důkladné sbírky přebudoval ve vlastní domácí muzeum a zájemcům je rád ukazoval. Na konci života přeci jen došel s muzeem smíření a s nejrůznějšími podmínkami svou sbírku litomyšlskému muzeu odkázal.

Šimek zachytil svět kolem sebe mj. v kronice kupecké a kronice světové války, v nichž se mu podařilo vzkřísit ducha doby. Jeho kronika z první světové války plnila roli jakéhosi zpravodajníku — Šimek ji začal psát, protože přestaly vycházet regionální noviny Stráž východu (jejich tiskař musel narukovat).

Stejně jako každé "zákoutí" Šimkova života nebylo všední, vyplatí se i výše zmiňovanou Boštíkovu knihu číst se všemi poznámkami pod čarou. A také si pečlivě prohlížet Šimkovy malůvky. Obraz, který se vám tak rozprostře, je neobyčejně pestrý. Když Ondřej Sekora o Šimkovi v Lidových novinách otiskl krátký sloupek, dotyčný se proti některým formulacím v margináliích vlastní rukou připodotknutých ohradil. Nezbývá mi než doufat, že proti tomuto stručnému připomenutí jeho osoby by snad příliš nenamítal.

Kontakt

Dějiny a současnost

Dykova 15
101 00 Praha 10

Kontakty

E-mail
das@nln.cz
Telefon
224 220 191

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz