Za jedno z míst naší paměti je tradičně pokládán rok 1306 (pro poučené 4. srpen), kdy v chodbách paláce olomouckého děkana vykrvácel pod dýkou neznámého útočníka český král Václav III. Tragickou smrtí mladého vladaře však zároveň vyhasla hlavní větev přemyslovské dynastie, čímž záhadná a nikdy neobjasněná vražda povýšila na vděčný námět zákulisních spekulací a dlouho jitřila obrazotvornost letopisců. Po sedmi stech letech ale není ničím jiným než pevným bodem na časové ose nebo vhodným motivem k uspořádání výstavy Sága moravských Přemyslovců s podtitulem Život na Moravě od 11. do počátku 14. století...
Titulní list horologia, které bylo zhotoveno v olomouckém skriptoriu za episkopátu Jindřicha Zdíka (1126—1150)
Spíše v tichosti a bez zbytečného humbuku připravovaný projekt nalezl pevné zázemí ve spolupráci Vlastivědného muzea v Olomouci a Muzea města Brna. Řadu exponátů ovšem zapůjčily desítky institucí, a přestože množstvím a uměleckou kvalitou shromážděných předmětů nemůže soupeřit s mediálně protežovaným Karlem IV. a kulturou posledních Lucemburků, podařilo se veřejnosti představit pozoruhodný soubor předmětů se vztahem k údělné Moravě a úspěšné kultivaci země za vlády posledních Přemyslovců.
Nadčasovost Ságy moravských Přemyslovců bezděky potvrdil graficky sličný sborník, v němž se zájemce může (prostřednictvím výběrového katalogu) vracet k jednotlivostem a v klidu obdivovat křehkou krásu rukopisů i zručnost starých tovaryšů a jejich mistrů anebo rozjímat nad dobovým kontextem tak, jak se o to snažilo třináct moravských medievistů všech generací. Sborník i katalog si čtenáře dozajista najdou, nicméně proč strávit (například) jedno odpoledne v olomouckém Přemyslovském paláci nebo (po 14. září) na brněnském Špilberku?
Dobře promyšlený scénář klade důraz na souvislosti s cílem přiblížit svět moravských Přemyslovců v jeho barevnosti. Kromě (divácky tolik vděčných) depotů, ukázek šperkařského a zbrojířského umění si lze prohlédnout domácnost měšťanů i venkovskou usedlost, vkročit za brány klášterů, prožívat dny všední i sváteční, okusit taje středověké kuchyně, soudit dobovou módu. Příjemný dojem umocňuje omezený počet vystavených předmětů, jejichž vypovídací hodnotu (čitelnost) dále zvyšuje jasné tematické členění.
Konzervativně smýšlejícího návštěvníka nejspíš zarazí absence vysvětlujících popisků. Chybějící komentáře nabízí "příležitostný občasník" Přemyslovské svitky, který vypadá jako noviny a je vydáván jako bezplatná příloha k vstupence. Nápad bezpochyby originální, ovšem zbude návštěvníkům mezi vitrínami tolik trpělivosti, času a prostoru k manipulaci s klasickým novinovým formátem?
Mírné rozpaky nijak nesnižují přínos výstavy, jejíž úroveň přesahuje lokální moravské poměry. Ostatně přesvědčit se může každý. Stačí si jen naplánovat výlet do Olomouce a před 6. srpnem navštívit Přemyslovský palác na olomouckém hradě nebo se mezi 14. zářím a 21. lednem vyšplhat na brněnský Špilberk.
Vlastivědné muzeum v Olomouci, Přemyslovský palác (20. 4.—6. 8. 2006) Muzeum města Brna, Hrad Špilberk (14. 9. 2006—21. 1. 2007)