V červenci loňského roku proběhlo slavnostní zahájení stálé expozice Památníku písemnictví na Moravě, kterou Muzeum Brněnska připravilo v prostorách starobylého kláštera benediktinů v Rajhradě u Brna. Záměrem autorů expozice bylo představit široké veřejnosti rozsáhlou literární činnost, která se zrodila a vyvíjela na Moravě od počátků až po současnost, přičemž se koncepce výstavy neomezuje pouze na beletrii, ale zahrnuje také ostatní literární a písemné projevy, jako vědecké publikace, noviny apod.
V rozporu s těmito plány je pro návštěvníka památníku připraveno několik málo vitrín umístěných v jedné místnosti kláštera, představujících osobnosti, které žily a působily na Moravě v 19. a 20. století. Scénář výstavy je strukturován tematicky i chronologicky. První část, nazvaná Národ — lid — stát, připomíná několik výrazných osobností národního obrození na Moravě v 19. století (Jan Ohéral, František Šembera, F. M. Klácel, Gabriela Preissová, bratří Mrštíkové a T. G. Masaryk). Část Sousedé — spolubydlící překračuje horizont 19. století a týká se německých autorů, kteří žili a působili na Moravě (Ferdinand von Saar, Marie von Ebner-Eschenbachová, Jakob David, Robert Musil, Hermann Ungar a Hugo Sonnenschein-Sonka). Pozornost byla věnována nejen literární tvorbě, ale často i životním příběhům a zkušenostem autorů. Předposlední část expozice Naše řeč měla oslovit zájemce o moravská nářečí. Každý návštěvník si může prostudovat ukázky hanáckých oper z 18. století, brněnský "hantec" nebo ostravský dialekt. Na závěr výstavy se lze setkat s postavami, jež se objevují už ve školních čítankách (např. Jiří Wolker, František Halas, Jakub Deml, Jan Zahradníček) a které výrazně poznamenaly tvářnost české literatury ve 20. století.
Informace obsažené v tradičních vitrínách (fotografie, biografické medailonky, fragmenty z děl a původní publikace) doplňují snímky nejznámějších osobností Moravy (filosofové, zpěváci, podnikatelé, hudební skladatelé atd.).
Důležitou součástí památníku je knihovna rajhradského kláštera. Sál knihovny byl vzorně zrestaurován po devastaci armádou, jež od roku 1950 budovu využívala mimo jiné jako skladiště. Klášterní knihovna je svým způsobem důvodem pro umístění památníku, neboť jde o jednu z nejstarších knihoven na území Moravy. Podoba knihovního sálu sice pochází z barokní doby, avšak počátek kláštera a jeho knihovny sahá až do poloviny 11. století. Ačkoliv místní konvent prošel v minulosti těžkými obdobími ničení a válek, členové řádu dokázali nejen zachovat, ale i rozhojnit sbírku rukopisů a starých tisků, která je dnes dílem deponována přímo v klášteře a dílem v Moravské zemské knihovně v Brně.
Stálou expozici památníku zpestřují doprovodné akce — např. putovní výstava o básníku Janu Zahradníčkovi, expozice českých tisků 16. století z fondu klášterní knihovny nebo autorské čtení současných moravských básnířek.
Výsledný dojem vzbuzuje přesto určité rozpaky. Původní záměr Muzea Brněnska představit veřejnosti moravské písemnictví v rozpětí několika století se zatím kvůli nedokončené rekonstrukci klášterního areálu ani zdaleka nepodařilo naplnit. Případní zájemci musí doufat, že snad přijde den, kdy se památník stane hodným svého jména. Dnes je to však označení značně nadnesené, a tak snad jen klášterní knihovna je důvodem, proč podniknout výlet do Rajhradu.