Ačkoliv má u nás amerikanistika bohatou tradici, původní historické studie z amerických dějin jsou u nás stále spíše výjimkou. O to méně prací se zabývá problematikou 19. století a klíčovou událostí, která určila ráz Spojených států amerických — občanskou válkou let 1861—1865. Recenzovaná publikace je přetištěnou diplomovou prací mladého historika vojenství, kterou autor obhájil v roce 2004 na Katedře historie FF Univerzity Palackého v Olomouci a která byla v témž roce oceněna Cenou rektorky UP.
V centru dění autorova vědecky podaného vyprávění se nachází Robert Edward Lee (1807—1870), legendární generál armády Konfederace. Lee pocházel z velmi dobré americké rodiny, jejíž mužští členové se velkou měrou podíleli na vybojování války za nezávislost a budování nového státu. Po studiích ve West Pointu nastoupil k ženijnímu sboru armády USA, postupně působil na různých postech a jeho hvězda začala stoupat. Klíčovým okamžikem se stalo odtržení jižních států od Unie. Tehdy se Lee i přes nabídku velet federální armádě, jež měla secesi potlačit, rozhodl následovat svou rodnou Virginii a připojil se ke vzbouřencům. Za občanské války (1861—1865) stanul v čele armády Severní Virginie a stal se faktickým velitelem bojujících sil Konfederace. Ač zvítězil v mnoha střetech, nedokázal dosáhnout rozhodujícího úspěchu a v roce 1865 kapituloval do rukou svého protivníka, generála Granta. Po válce se amnestovaný Lee stal prezidentem Washington College v Lexingtonu, kde také zemřel. A právě v té chvíli se naplno otvírají stavidla boje za "historickou pravdu", o "správnou" interpretaci nedávno skončené války a také o roli, kterou v jejím průběhu generál sehrál.
Podíl historiků a historických děl na utváření obrazu Roberta E. Lee v americké kultuře je hlavním tématem Hutečkovy práce, cíl pak je slovy autora jediný: proniknout ke kořenům vzniku a vývoje historického mýtu a analyzovat motivy stojící v pozadí jeho přijímání ve společnosti. V osmi kapitolách se před čtenářem promítá příběh proměny reálné historické postavy v legendu a později i předmět kultu, to vše v kontextu vývoje celospolečenských poměrů Spojených států od dob občanské války až na práh současnosti. Jeho vojáci ho za války zbožňovali a upíraly se k němu naděje drtivé většiny obyvatel jižních států. Když válka skončila vítězstvím Unie, hledali Jižané útěchu v reinterpretaci minulých událostí, v tzv. mýtu "ztracené věci". Za účelem přijatelného zdůvodnění byly porážky a ospravedlnění před budoucími generacemi zdůrazňovány teze o nerovném boji, který i přes lepší kvalitu jižanského velitelského sboru a hrdinství prostých vojáků skončil neúspěchem v důsledku "zdrcující" materiální i lidské převahy Severu. Z nelítostných polemik a diskusí válečných veteránů hledajících viníka porážky se z postavy "Lee — vojáka", potažmo "Lee — vojenského génia" postupně vyvinul "Lee — Jižan, vzor všech ctností", jeden ze symbolů mýtu "starého dobrého Jihu". Tři roviny jeho kultu (vojenská — morální — občanská) jsou po první světové válce nově etablovanou historiografií integrovány do jednolitého obrazu a Lee jako představitel ideálů konzervativní Ameriky takovým zůstává až do 70. let století minulého. Tehdy musel jeho obraz v důsledku dalších celospolečenských změn čelit tvrdým útokům "revizionismu". I přes velké trhliny způsobené "očistnou lázní demytizace" však žije generálův obraz v historiografii a také myslích Američanů dodnes.
Po přečtení práce, která svou strukturou velmi připomíná filmový děj (ozřejmění pointy v úvodu, následné rozplétání příčin a postupný návrat k pointě), může čtenáře napadnout myšlenka, že postavy velkých vojevůdců se k utváření legend hodí jaksi lépe než jiných aktérů "velkých dějin". Pokud zůstaneme jen u příkladů ze století minulého, jména jako Patton, Rommel, Žukov či Montgomery jsou toho dokladem. Někdo bude možná zklamán poněkud "intuitivním" pojetím mýtu a paměti, stejně tak jako "postmoderním" názorem na historii nebo poněkud "diplomním" vzhledem vydaného díla. Jelikož autor patří mezi zaryté příznivce "obecných" dějin, nedává českému čtenáři prakticky žádnou šanci blíže se identifikovat s konfliktem, jehož se účastnily stovky a tisíce mužů se středoevropskými kořeny. I tak se domnívám, že kniha si kromě několika milovníků historiografie najde další příznivce.
Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2005, 220 s., 168 Kč