Na počátku 13. století daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek břevnovským benediktinům. Jako centrum nově získaného území využili benediktini starší opevněné místo, při kterém založili osadu. Z osady se vyvinulo město Broumov. Původní pevnost nahradil opat Bavor z Něčtin ve 14. století gotickým hradem, v němž založil benediktinské proboštství. Zásadní posun přinesly husitské války. Břevnov byl vypálen a část řeholní komunity vyvražděna. Opat uprchl do vzdáleného a bezpečného Broumova a již v něm zůstal. Vzniklo unikátní Břevnovsko-Broumovské opatství, které vydrželo až do roku 1939. Teprve nacistická okupace a následné vysídlení Němců vedly k rozdělení na dvě samostatná opatství.
Po husitských bouřích přišel úpadek, živoření a zmar. Obrat přinesla protireformace. V baroku zažilo Břevnovsko-Broumovské opatství hospodářský rozmach, jehož odrazem byla velkolepá stavební činnost. Z našeho hlediska je podstatné, že opati té doby byli osobnosti s mimořádným rozhledem a pro své zakázky si vybírali nejlepší umělce své doby. Vytvořené kulturní bohatství se do značné míry dochovalo do našich dnů. Po rozdělení na dva subjekty zůstala v Broumově německy mluvící část původně společné řeholní komunity. Benediktini německé národnosti byli po válce vypovězeni z republiky. Od roku 1950 sloužil klášter jako internační klášter pro řeholníky a posléze řeholnice. Poslední řádové sestry odešly do svých původních působišť počátkem 90. let. V současné době sice Opatství sv. Václava existuje jako samostatná církevní instituce, ale je neobsazeno.
Areál je zchátralý a místy lze mluvit o havarijním stavu. Týká se to i umělecké výzdoby. Například nástěnná malířská výzdoba v konventním kostele, malby v refektáři a na mnoha jiných místech jsou ohroženy zánikem. Knihovna má prasklou klenbu. Stropy v nejvyšším patře zahradního traktu musely být již na konci 80. let strženy kvůli dřevomorce, ale k vlastní opravě dosud nedošlo. Zoufalý je stav klášterní zahrady a zahradních staveb. Nejde přitom pouze o opravy, ale i o udržovací práce. Zahradu je potřeba jednou za rok alespoň posekat, ale i to je zatím těžko překonatelný problém. Zvlášť bolestné je poškozování areálu vandaly a zloději. Na Broumovsku se krade opracovaný kámen a ve velkém se vyváží za hranice. Všichni to vědí, ale policie zatím nápravu zjednat nedokázala.
Klášteru chybí nejen řeholníci, ale i hospodářské zázemí, ze kterého by bylo možno potřebné opravy a udržovací práce hradit. Část prelatury má pronajatu Muzeum Broumovska. Církev zpřístupnila nejhodnotnější interiéry jako jsou refektář či knihovna v prohlídkové trase, které se těší poměrně slušnému zájmu návštěvníků. Stále se ale jedná pouze o zlomek existujících prostor. Podstatná část budov je prázdná a možnost nějakého využití zatím není v dohledu. Prostředky získané z nájmu a ze vstupenek zdaleka nestačí. Obnova areálu je proto zcela závislá na dotacích z veřejných prostředků.
Něco se ale udělat již podařilo. Zahrada je vyčištěna (už zase zarůstá) a začala oprava oplocení a teras. Vyklánějící se opěrné zdi na čestném nádvoří byly zajištěny a sochy, jimž hrozilo zřícení, zrestaurovány. Nejviditelnější akcí je započatá obnova fasád. Čestné nádvoří, nádvoří prelatury a fasády do Klášterní uličky jsou v podstatě hotovy. V minulém roce se začalo pracovat na fasádách zahradního průčelí. Výsledek je zdařilý, ale práce jdou z důvodu omezených prostředků pomalu a týkají se pouze zlomku úprav, které je žádoucí provést co nejdříve, aby se zabránilo nevratným ztrátám.