Armáda československé první republiky je dodnes předmětem mnoha spekulací, zacházejících leckdy až do roviny mytizace. Je to pochopitelné vzhledem k úloze, kterou měla sehrát a (ne)sehrála v kritických okamžicích novodobé státnosti. Zájem se soustřeďuje především na stav armády v druhé polovině třicátých let s důrazem na zářijovou mobilizaci roku 1938.
Armáda, tedy přesněji branná moc Republiky československé, jak zněl oficiální název, ovšem tvořila neoddělitelnou součást života první republiky po celých dvacet let její existence. Zde má ale česká (a slovenská) historiografie ještě stále co dohánět. Dosud vlastně jediný pokus o syntetické zpracování tématu představuje III. díl Vojenských dějin Československa, poznamenaný dobou svého vzniku. Práce, vydaná nakladatelstvím Libri, jehož encyklopediím z nejrůznějších oborů se recenzní rubrika Dějin a současnosti již několikrát věnovala, tedy představuje na tomto poli nový a vítaný přínos.
Rozsah a záběr publikace je značně široký. Dva renomovaní autoři se zaměřili na léta 1920—1938, tedy na období od tzv. unifikace, kdy v roce 1920 došlo ke sjednocení pestré směsi legionářských, dobrovolnických a dalších jednotek, formovaných na domácí půdě i v zahraničí. Na toto přechodné období autoři předem rezignovali, stejně jako na zachycení změn, které přinesly mobilizace v letech 1921 a 1938, kdy branná moc vzhledem k hrozícím konfliktům zásadně měnila svoji podobu.
Čtenář v knize nalezne především množství faktografie. Obsáhlá biografická část obsahuje mimo jiné i téměř úplný přehled československé generality, zcela jedinečné je zpracování "posádkového místopisu", od obsáhlého hesla "Praha" až po nejzapadlejší posádky na Podkarpatské Rusi. Vyčerpávající je i výčet vojskových těles, institucí a úřadů, jdoucí až k jednotlivým samostatným setninám a odbočkám skladů. Vše je doplněno značným množstvím fotografií, které jsou jednou z nejvýraznějších předností práce. Mnohé z nich, především portrétní snímky či unikátní letecké záběry vojenských letišť, jsou uveřejněny vůbec poprvé, stejně jako dobové snímky budov kasáren a různých institucí. Velmi dobrým nápadem jsou i početné schematické mapky, zachycující vojenské teritoriální dělení republiky a dislokace útvarů — vždy k příslušnému datu.
Při uvedeném rozsahu je samozřejmě snadné poukázat na řadu chyb, omylů, nepřesností či nedůsledností. Diskuse o zvoleném řešení, od základní koncepce až po drobné jednotlivosti, ostatně pravidelně vzniká snad u každé encyklopedie. V konkrétním případě lze například upozornit na to, že autoři často uvádějí zbraně, které ještě ani nebyly zavedeny do výzbroje, či v ní přechodně figurovaly v mizivých počtech, zatímco jiné, zavedené a používané v někdy dosti značném množství, v knize nenajdeme. Totéž se týká třeba i dopravních prostředků — motorové jsou zachyceny téměř v úplnosti, hipomobilní naopak ani náznakem. Diskutabilní je zařazení hesel, která stojí mimo brannou moc — jde například o jednotlivé výrobní podniky či o biografická hesla konstruktérů. Souvislost je nepochybná, ovšem na druhou stranu čtenář marně hledá i celé tematické okruhy, které by podle názoru recenzenta rozhodně chybět neměly, byť jen ve stručnosti. Zcela pominuta je například oblast kultury či sportu. Je jisté, že encyklopedie by díky těmto "přídavkům" jistě narostla do řádově větších rozměrů, ovšem alespoň základní zmínky by byly namístě — vždyť chybí taková jména jako "král vzduchu" František Novák či olympijský medailista kapitán Ventura.
Výše uvedené připomínky se v zásadě týkají jednoho společného jmenovatele. Obrovský záběr díla je z objektivních důvodů nad možnosti pouhé dvojice autorů, zvláště když vezmeme v potaz i relativně krátký čas, ve kterém encyklopedie vznikla. Jestliže je možné hledat hlavní nedostatek, pak je jím jistá "syrovost" práce. "Cti však netratí" autoři, spíše česká vojenská historiografie. Takto rozsáhlý projekt měl již dávno být řešen institucionálně a za účasti celého početného týmu autorů a spolupracovníků; přes na první pohled viditelnou vstřícnost vojenského archivu však encyklopedie vznikala doslova na koleně zmíněné dvojice. Z tohoto úhlu pohledu jde o práci více než úctyhodnou, zvláště když si uvědomíme, že se jedná o první počin svého druhu. Je tedy i jakousi výzvou a nezbývá než doufat, že se dočkáme i dalších pokračování, kteroužto možnost autoři sami v úvodu encyklopedie avizují.
Libri, Praha 2006, 768 s., 1290 Kč