Je tomu přesně 152 let, co v USA poprvé vyšel Walden. Kniha netradičního spisovatele, nonkomforní- ho cestovatele, nezávislého přírodovědce a kromě jiného též osobitého filosofa Henry Davida Thoreaua. Dalo by se říct, že v knize je lapidárně popsán nijak výjimečný pobyt ve srubu, který si Thoreau sám zbudoval poblíž rybníčku Walden Pond nedaleko města Concord ve státě Massachusetts. Lépe ovšem Walden vyzní, pokud ho nebudeme chápat pouze jako svébytný literární monolit, ale i jako nedílnou součást dalšího, poměrně rozsáhlého autorova díla.
Henry David Thoreau (1817—1862), vrstevník naší Boženy Němcové, pocházel z docela obyčejných venkovských poměrů. Jeho rodina se zabývala zemědělstvím a výrobou tužek v Concordu a okolí. Sám Thoreau, přestože část života pracoval v rodinném podniku na výrobu tužek, inklinoval k životu spíše podivínskému. Jako student se zabýval četbou řeckých a římských klasiků, která na něj měla silný vliv, jenž se odrazil i v jeho vlastní tvorbě. Po studiích možná překvapivě odmítl místo učitele v rodné obci, údajně proto, že se mu nezamlouvalo fyzické trestání neposlušných žáků, a odešel do přírody, aby ji mohl zblízka poznat.
K tématu přírody se váže řada jeho prací: Týden na řekách Concordu a Merrimacku (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, 1849), Walden (1854) nebo posmrtně vydané Mainské lesy (The Maine Woods, 1864). Později se Thoreau zabýval myšlenkami občanské neposlušnosti i odmítáním násilí, lidskými právy či bojem za zrušení otroctví. Z jeho díla tohoto zaměření stojí za pozornost třeba Občanská neposlušnost (Civil Disobedience, 1849) či Otroctví v Massachusetts (Slavery in Massachusetts, 1854).
Klíčová k pochopení Thoreauových myšlenek je právě kniha Walden. Má důmyslně propracovanou kompozici. Byla napsána tak, aby vzbuzovala dojem, že pobyt trval jeden rok. Ve skutečnosti byl mnohem delší — dva roky, dva měsíce a dva dny. Autor podrobně líčí své samotářské zážitky, stavbu srubu pořízeného za pouhých 28 dolarů a 12,5 centu, postřehy o sousedech, obyvatelích okolí, vegetariánské stravě atd. Někdy si neodpustí ironické poznámky na adresu technických vynálezů století páry a obává se toho, co přinese železnice dosud pustým končinám, jindy kritizuje položení podmořského kabelu přes Atlantik. Středem jeho přírodní laboratoře je rybníček Walden pojmenovaný podle indiánské legendy. Autor jej bedlivě zkoumá všemi způsoby v průběhu všech ročních cyklů: Tak jako waldenská voda, tak i led rybníka, díváme-li se zblízka, má zelený nádech, ale zpovzdálí je krásně modrý a snadno jej rozlišíte od bílého říčního ledu anebo od ledu jen nazelenalého v některých rybnících jen čtvrt míle odsud. (...) Zkoumat led je krajně zajímavé.
Mnohými je dnes Thoreauova kniha považována za průkopnické a varující environmentální dílo tzv. zakokrhání světu. Bere si hlubokou inspiraci z autorů antických (Ovidiovy Proměny), ale jsou zde i myšlenky z amerického boje za nezávislost (Benjamin Franklin, Thomas Jefferson). Romanticko-vědecký přístup k přírodě má zase společný s Johannem Wolfgangem Goethem nebo Jeanem-Jacquesem Rousseauem: Někteří nám ustavičně hučí do uší, že my Američané, a ti moderní vůbec, jsme intelektuální trpaslíci proti lidem starověkým, dokonce i proti alžbětincům. (...) Živý pes je lepší než pošlý lev (...)! Řadí se tak k předním americkým transcendentalistům, kteří se pokoušeli formovat nový národ na myšlence možného soužití s přírodou a odmítali její tehdy převládající drancování.
Dokladem životnosti a obliby knihy jsou její stále nová vydání (v češtině vychází pošesté ve vynikajícím překladu Josefa Schwarze a s fundovaným doslovem Josefa Jařaba) i fakt, že originál je možné si přečíst na internetu. Dalším důkazem jedinečnosti knihy Walden je např. komiksová parodie Doonesbury či pokračování knihy — Walden dvě — od behavioristy B. F. Skinnera.
Paseka, Praha — Litomyšl 2006, 308 s., 269 Kč