Památkáři a restaurátoři říkají, že nebýt povodně, stěží by se podařilo sehnat peníze na obnovu mnoha památek, které už před potopou naléhavě potřebovaly opravit. To je i případ karlínského kostela sv. Cyrila a Metoděje, který velká voda 14. srpna 2002 zaplavila do výše bezmála dvou metrů. Dříve poněkud zapomenutý kostel se dočkal rychlé obnovy. První etapa zrestaurovaných nástěnných maleb skončila v roce 2003, oprava podstatné části maleb v hlavní lodi v listopadu 2004. Než dělníci složili lešení, mohli jsme si obnovené fresky zblízka prohlédnout a vyfotografovat. Jen takto může člověk docenit dokonalost a monumentalitu jednotlivých maleb. Stavba karlínského chrámu sv. Cyrila a Metoděje patřila k nejvýznamnějším projektům sakrální architektury ve druhé půli 19. století. Nad stavbou převzal záštitu pražský arcibiskup, slavnostního položení základního kamene se v roce 1854 zúčastnil císař František Josef I. s císařovnou Alžbětou. Tomu odpovídala kvalita malířské a sochařské výzdoby, na níž se podíleli umělci zvučných jmen, mezi jinými Josef Matyáš Trenkwald, Josef Mánes, Petr Maixner, Václav Levý, Ludvík Šimek, František Ženíšek, Maxmilián Pirner, Karel Jobst či Zikmund Rudl. Díky restaurátorům se podařilo přesněji stanovit autorství jednotlivých maleb a jejich chronologii.
fk