JSOU TO PŘEDEVŠÍM ČESKÁ SPELEOLOGIE A ARCHEOLOGIE, které vděčí činorodému Karlu Absolonovi (1877–1960) za průkopnické vědecké objevy, a to především na jeho rodné Moravě. V oblasti Moravského krasu zmapoval jeskynní systémy, prováděl zoologické výzkumy a zasloužil se o zpřístupnění dna Macochy pro širokou veřejnost, i když z dnešního pohledu ochrany přírody poněkud drastickým odpalováním náloží s trhavinou. Jeho organizační talent byl ale obdivuhodný, neboť již jako mladý absolvent geografie přesvědčil majitelku pozemků nad Punkevními jeskyněmi, hraběnku Salmovou, o záměru skloubit badatelské aktivity s podnikáním v turismu. Ve stejnou dobu mu byly svěřeny zoologické sbírky v Zemském muzeu v Brně, kde současně převzal po svých předchůdcích dočasně osiřelé archeologické vykopávky, jež ho přivedly k oboru, který ho ve světě proslavil nejvíce.
V Dolních Věstonicích jeho archeologický tým zkoumal sídliště lovců mamutů a v červenci 1925 tam nalezl slavnou sošku Věstonické venuše. I když u značného množství objevů Absolon osobně nebyl, dokázal je všechny skvěle propagovat. Nejenže si sám většinu výprav fotografoval (dokonce stereoskopicky), ale dokázal ke svým aktivitám přitáhnout i pozornost tehdejších nových médií. Jako kurátor Zemského muzea v Brně instaloval roku 1928 na tamním výstavišti poutavou antropologickou výstavu o počátcích lidského rodu i s modelem mamuta v životní velikosti. […]
Ve svém popularizačním snažení Absolon spojil síly také s československým rozhlasem, a to téměř výhradně s regionálním studiem v Brně. V květnu 1936 s ním redaktor Ladislav Pulkrábek, první poválečný programový ředitel brněnského rozhlasu, natočil rozhovor o archeologických nálezech pravěkých fléten, na jejichž třicet tisíc let staré exempláře (z šestnácti kusů zvířecích zubů a kostí) zahrál brněnský flétnista Hynek Kašlík. Jeho hudební produkce byla samostatně zaznamenána na gramofonové desky a byla použita jako doprovod přednášky se stejným tématem, již Absolon v listopadu 1937 připravil pro ostravské studio a která byla pronesena (zřejmě nikoli samotným Absolonem) v esperantském jazyku. Vedle toho vysílali brněnští rozhlasoví pracovníci v létě 1936 pomocí krátkovlnné vysílačky reportáž s Absolonem přímo z podzemí Moravského krasu, a to za doprovodu dechové hudby z Blanska. O tamních nových objevech pohovořil Absolon v říjnu 1940 také pro pořad Z reportérova zápisníku. […]
Z meziválečné doby se v rozhlasovém archivu bohužel žádný záznam Absolonova hlasu nedochoval, přesto si čtenář může jednu jeho tehdejší přednášku poslechnout (https://www.mujrozhlas.cz/dejiny-do-usi/ 1938-karel-absolon-archeologicke-vykopavky-na-morave). Absolon totiž připravil pro zahraniční krajanské vysílání 24. května 1938 projev s názvem Archeologické vykopávky na Moravě, jehož text však do mikrofonu přednesl zmiňovaný redaktor Ladislav Pulkrábek.